5 jazyků lásky, aneb jak si lépe rozumět?

Odpovědi na otázky pro časopis Harper’s Bazaar  (plné znění rozhovoru)

Jak důležitá je komunikace ve vztahu?

Komunikace je pro vztah zásadní. A tím myslím nejen slova, ale i komunikaci skrze dotek a činy. Díky komunikaci se spojují naše světy.

V současné době ovšem máme tendenci přeceňovat sílu slov a také se – často mylně – domnívám, že co řekneme, je přece jasné. Vnitřní svět každého člověka je ovšem velmi odlišný. A tak se lehce může stát, že já řeknu A, ale partner slyší B.

Komunikace je důležitá i v oblasti intimity. Právě zde se mnoho žen i mužů stydí mluvit o svých prožitcích a potřebách. Pak jeden i druhý vychází ze svých domněnek, a nechtěně může docházet k řadě neporozumění.

Slyšela jste o „Pěti jazycích lásky”? Co to konkrétně znamená?

Kniha Pět jazyků lásky upozorňuje na to, že každý z nás máme tendenci více reagovat na jiné projevy lásky. Zatímco pro někoho je důležité slyšet “miluji tě” a ujištění, jak je skvělý/skvělá – tento člověk reaguje na SLOVA lásky, pro někoho jiného jsou to bezvýznamné fráze. Touží například po dotecích – objetí, hlazení, masírování… Pro dalšího člověka je tím nejsilnějším projevem lásky, když dostane dárek. Asi chápete, o co jde?

Autor knihy popisuje pět základních okruhů přijímání, skrze které se můžeme cítit milováni:

• fyzický dotek
• slova chvály a ocenění,
• dárky,
• to že pro druhého udělám nějakou službu a
• společně strávený čas.

Už chápete, že zatímco jedna žena je nadšená z diamantového prstenu, druhá touží po čase, který jí její partner věnuje, a třetí zase po tom, aby ji častěji objímal? Pokud není naplněn náš hlavní kanál pro přijímání lásky, máme tendenci cítit se nemilováni.

Jak poznat na tom druhém, co je pro něj v komunikaci/jednání důležité?

Proto je důležité, abychom poznali svůj i partnerův “jazyk lásky”. To je důležité i ve vztahu k dětem, přátelům, kolegům v práci… Díky tomu můžeme druhé skutečně obdarovat a ujistit je, že nám na nich záleží.

Na webu www.5lovelanguages.com si můžete udělat jednoduchý test, který vám pomůže zorientovat se ve svém jazyku lásky. Partneři si mohou test udělat společně. Ale objevit můžete mnoho i bez testu – už jen tím, že sledujete, z čeho má partner největší radost? Na co “slyší” nejvíce? Když jej držíte za ruku? Když ho chválíte? Když mu něco hezkého přinesete a on ví, že jste na něj mysleli? Když společně něco děláte? Když pro něj něco uděláte?

Mohou si rozumět i odlišné povahy – pokud by bylo klíčem vzájemné pochopení?

Určitě. Jde o to, naučit se mluvit jazykem toho druhého. Tak jako spolu může žít dvojjazyčný pár, domluví se mezi sebou i lidé, kteří přijímají lásku jiným způsobem. Nechtějte ale po Japonci, aby rozuměl češtině, pokud se ji ještě nenaučil!

Jak se stane, že se komunikace a pocit vzájemného porozumění vytratí?

Hlavním z důvodů bývá to, že společně přestaneme trávit čas. A teď nemyslím jen sdílení fyzického prostoru. Ale to, že jsme spolu. Bez mobilu a počítače. Bez dalšího rozptylování. Bez dětí.

Moudré páry si vytváří společné chvíle, i když mají plné diáře a kopu dětí. Ví, že čas pro sebe nevznikne sám od sebe. A tak si třeba na čtvrtek večer zajistí hlídání, a vyrazí spolu někam na rande. Nebo jsou spolu doma na rande, ovšem nevěnují se přitom domácím pracím a podobně. Láska vzniká tím, že jeden druhému věnujeme pozornost. A když na delší dobu přestaneme, a necháme se převálcovat tím, že řešíme jen práci, děti, domácnost… lze očekávat i plíživý odliv pocitů lásky.

Ovšem i tu lze naštěstí obnovit 🙂 Ze zkušenosti tisíců párů, kteří k nám v průběhu posledních 13 let jezdí na kurzy pro páry, vím, že pokud chce ona i on, cestu si k sobě mohou najít i po deseti a více letech “ochladnutí” ve vztahu. Lze znovu rozpustit zdi z ledu, stará zranění, otevřít svá srdce a rozdmýchat vášeň. Není to utopie, ale pozorování z mnohaleté praxe.

Dá se „5 jazyků lásky” naučit? Nebo to v sobě člověk musí mít přirozeně?

Jazyky lásky se naštěstí můžeme naučit ještě snáze než cizí jazyky 🙂 Většině lidí stačí pochopit koncept, uvědomit si, že nám partner možná léta zkrátka jen “nerozuměl”, a my nerozuměli jemu, že nám vyznává lásku! Spolu s pochopením přichází úleva a pak už stačí jen ochota “mluvit” na partnera tak, aby nám rozuměl 😉

Fungují podle vás návody na lásku? A podobné chytré knihy?

Záleží na tom, které knihy. V současné době je naštěstí i na českém trhu mnoho inspirující a užitečné literatury. Za sebe doporučuji kromě zmíněných 5 jazyků lásky také knihy Davida Deidy nebo Diany Richardson.

Pro někoho není snadné přečtenou informaci uvádět rovnou do praxe, a je pro ně rychlejší cesta skrze prožitek. Kdo chce rychlou cestu, přijede například na víkendový kurz. Uvedu jeden příklad: Před lety k nám přijela mladá dvojice. Pro Retreat pro páry se rozhodli proto, že jim školní psycholog bez obalu řekl: “Duševní problémy, které má váš syn, nejsou jeho. Dejte si do pořádku manželství, a kluk bude v pořádku.” A protože to byli rodiče moudří, rozhodli se s tím hned něco udělat. Ještě cestou na kurz se prý hádali jako psi. On vztekle zabrzdil, ona vyběhl do polí, že už s ním nebude. Ale dorazili, a během pouhého víkendu došli k tolika uvědoměním, že jejich vztah nabral obrat o 180 stupňů. Teď už jsou to tři roky, a stále, když se potkáme, nám děkují.

Ne pro všechny je cesta tak rychlá a přímá, ale je možná. Podobných “zázraků” jsem viděla stovky. Chci tím dodat novou perspektivu párům, kteří třeba o svém vztahu pochybují a neví kudy kam.

Jaká témata u vás lidé nejčastěji řeší?

Velkým tématem je pro mnohé vytrácející se intimita. Sexuální život je (moc) nebaví, nebo se úplně vytratil. Možná jsou unavení z toho, snažit se nějak znovu vzkřísit vášeň, a sex je pro ně nemastný neslaný, nebo i vyčerpávající.

Další skupinu tvoří ti, kterým to sice jiskří, ale zoufale si nerozumí! Milování bývá skvělé, ale přes den by se zabili. Nejvíc, když spolu mluví. A jeden nechápe druhého, jak je to možné, že se partner TAK NEMOŽNĚ chová!

Co je podle vás nejpalčivější problém?

Mnoho dvojic dnes strádá skrze tzv. opačnou polaritu, kdy žena zastává hodně “maskulinních” aktivit – nese zodpovědnost, je orientovaná na cíl, někdy i více vydělává než její muž… a cítí se z toho ve výsledku napjatá a unavená! On je zase víc zrelaxovaný, a buď brouzdá životem lovíc dobrodružství (adrenalinové sporty, milenky…) nebo ztrácí do života chuť a energii. Archetypem takového vztahu je například zaměřená manažerka a umělec. Ona jede výkon, on city.

Realita nebývá tak černo-bílá, jak popisuji. Ovšem depolarizace a opačná polarita – tedy stav, kdy muž a žena jsou si hodně podobní nebo ona víc “mužská” a on zase víc “ženský” – jsou výsledkem kultury, ve které dnes vyrůstáme. Ještě před sto lety nebylo běžné, aby dívky a chlapci seděli spolu ve školních lavicích, natož aby společně celé dny pracovali!

Ženy se naučily, že by emoce měly analyzovat a pojmenovat, namísto prožít a procítit. Muži se už jako malí naučili, že nesmí být divocí a agresivní. Smíšené pracovní kolektivy vyžadují, abychom sexualitu dali na druhou kolej. A je rozumné, abych jako žena nechodila po ulicích a v kanceláři vyzývavě oblečená. Ovšem pokud ztratím přirozenou jiskru i před svým mužem, a on svou přirozenou sílu, vztah tím ztrácí.

Tělo a vagína výkonové ženy bývají napjaté a stažené ze stresu. A penis moc uvolněného muže, který je jemný a citlivý, zase pozbývá chuť penetrovat.

Ve výsledku se žena cítí “nedotknutá”, nemilovaná… protože se nemá komu a jak hluboce odevzdat. A on se cítí bezcenný. Někde v hloubi duše by si přál být ochráncem a hrdinou, nicméně v realitě všedního dne se to neděje.

© Mgr. Denisa Říha Palečková, 2018

Chcete tento článek zveřejnit či jeho části citovat na svém webu? Je to možné s uvedením autora (Denisa Říha Palečková) a zdroje článku (odkaz na tuto stránku). Zároveň nás prosím informujte na email [email protected] a pošlete nám odkaz na Váš web, kde je citace či článek umístěn. Děkujeme!

Pokud budete chtít uvést také informace o autorce, využijte tento odstavec: