Volnost

VOLNOST

Co se mi vybaví pod slovem volnost…?
Volnost v životě…
Volnost ve vztazích…
Volnost v práci…

Volnost pro mě souvisí se svobodou. S pocitem svobody. S vědomím, že život, který žiju, jsem si vybrala a tvaruji ho způsobem, který mi odpovídá. S tím, že vím, že jsem to v první a poslední řadě já, kdo zodpovídá za to, jak prožívám svůj každodenní život a svět.

VOLNOST V PRÁCI – POSLÁNÍ

Pro mě osobně je na prvním místě volnost v oblasti seberealizace a práce. Kdybych měla dlouhodobě pracovat na něčem, co mi nedává smysl, a chodila si sednout do zaměstnání jen kvůli výplatní pásce, asi bych brzy skončila na křesle psychoterapeuta. Volnost v práci je pro mě zásadní. Znamená pro mě svobodu pracovat na tom, co mi osobně dává smysl. Pak tomu ochotně věnuji hodiny, dny, týdny, měsíce a roky svého života.
A jsem velmi vděčná, že už během vysoké školy jsem započala svou “kariéru” podnikatelky – majitelky masážního studia Tantra Spa a lektorky v oblasti intimity a vztahů. Učit lidi o vztazích a
sexu mi dává obrovský smysl. Učím už 15 let a čím déle to dělám, tím větší smysl mi to dává, tím větší souvislosti vidím… o tom ještě za chvíli.

Svoboda v mé práci pro mě znamená svobodu pracovního režimu. Můj život je moje práce, a někomu by to moc svobodné připadat nemuselo. Má práce se prolíná s mým soukromým životem.
Ráda nad ní přemýšlím a je mi jedno, zda je den či noc. Protože mi dává velký smysl. Nepředstavuje pro mě úsillí a překonávání se, ale radost.
Pracuji tedy v různých denních časech, někdy více, někdy méně. Pevné dny přitom představují ty, kdy vedu semináře a výcviky. Zbytek je flexibilní, a mě to moc vyhovuje.

Co na své práci miluju je fakt, že lidem pomáhá najít jejich osobní sílu a VOLNOST. Absolventi transformačního 10denního výcviku Celostní smyslné masáže často říkají věty typu: “Cítím se teď
mnohem svobodnější a vím, že mám neomezené možnosti!” Pocit svobody a volnosti je tak hlavním z prožitků. A vědomí plné zodpovědnosti za způsob a kvalitu svého života. A to je něco, v co pevně věřím i já. Věřím tomu, že každý sen a cíl, který nás napadne, je možné realizovat. Co je v naší fantazii, může být dříve či později i v naší realitě. Je to jen otázka času. Něco jde rychleji, něco pomaleji, a něco se zabrzdí a nerealizuje zejména pro to, že svému snu nevěříme. Nesytíme ho tak pocity, prožitky a silou, která je k realizaci vizí třeba.

VOLNOST VE VZTAZÍCH

Když jsem ve svých 20 letech začala jezdit na kurzy tantry, mnoho lidí v tomto prostředí považovalo volnost ve vztazích za něco žádoucího. Není přeci hezké chtít svého partnera vlastnit.
Měli bychom být šťastní spolu s ním, když prožívá radost s někým jiným. Měli bychom být svobodní dělat si, co chceme, ve vztazích i sexualitě. Přece to, že jsme se jednomu partnerovi zaslíbili, neznamená, že nemůžeme milovat někoho dalšího? Proč bychom měli svou lásku omezovat? A proč bychom se měli připravovat o sexuální rozkoš, když nás přitahuje někdo jiný než náš vyvolený či vyvolená?

V posledních desetiletích se výraz “otevřený vztah” stal pojmem, kterému rozumí snad každý. Vystihuje vztah, kde je místo pro lásku a intimitu s více lidmi. Proč my mělo lásky ubývat, když ji prožíváme z více stran? Koncept otevřeného vztahu je ideologicky krásný… ALE… pro většinu lidí z naší kultury, kteří vyrostli na pohádkách, kde se ti dva vzali a žili spolu šťastně až do smrti, v praxi až nesnesitelně tíživý. Se svým tehdejším partnerem jsme se o svobodu ve vztahu upřímně pokoušeli. A oba jsme byli nepříjemně zaskočeni silou pocitů zoufalství, osamění a zrady, když si s někým užíval ten druhý. Jakkoliv se nám zdál model otevřeného vztahu logický a krásný, nebyli jsme ho schopni žít a z oné doby jsme si jeden i druhý odnášeli rány na srdci. Byl to i jeden z důvodů, proč náš vztah po určité době ochladl. Moje tělo se už nedokázalo partnerovi plně otevřít. I když hlava by chtěla, tělo a duše nespolupracovaly…

ZÁVĚR?

Věřím, že volnost a svoboda se těší své plné kráse až ve chvíli, kdy jsou provázané s citem, moudrosí a zodpovědností. Ať už se to týká práce, vztahů či dalších oblastí života.

© Mgr. Denisa Říha Palečková, 2017

Denisa Říha Palečková

pro časopis Marie Claire