Odpovědi na otázky k tématu SEXUÁLNÍ VÝCHOVA

Rozhovor s Denisou pro časopis Týdeník školství:

Kdy by se podle vašeho názoru mělo začít se sexuální výchovou? Ve kterém ročníku je to nejvhodnější?

Sexuální výchova začíná už v nejrannějším dětství. Ideálně dokáže rodič spontánně a beze studu odpovídat na dotazy dětí ohledně rozdílnosti pohlaví, příchodu dětí na svět i samotného milování. Děti například vnímají sexuální aktivitu rodičů a v raném věku se ještě nestydí zeptat a čekají přímé odpovědi. Pokud rodič zrudne a odpoví něco ve stylu “Na to seš ještě malá!”, ukládá si dítě podvědomě informaci, že sex je něco nepatřičného, o čem se nemluví a na co není vhodné se ptát.

Většina rodičů také pochopitelně zaznamená u svých malinkých dětí, že je zajímá jejich vlastní pohlaví a rozvíjejí různé formy dětské masturbace. V naší společnosti stále velké tabu. Rodiče si neví rady, co dítěti s ohledem na to sdělit a jak. A pokud oni sami s tím přímo problém nemají, tak vědí, že babička či paní učitelka ve školce mít bude… Již zde je vhodné dítěti předat informaci, že takové zkoumání a poznávání vlastního těla je přirozené a zdravé, ale patří do soukromí. A už zde vysvětlit i zásady hygieny – například nesahat na “pipinku” špinavýma, ale jen čistýma rukama.

Vím, že je pro většinu rodičů stále těžké toto téma byť jen nakousnout. Je důležité, aby chápali, že pro dětský vývoj je zkoumání svého těla – včetně pohlaví, zcela přirozené. A oni mohou nastavit zdravý rámec – například zkoumat se v soukromí, ne ve školce či na návštěvě u babičky.

Kdy začít se sexuální výchovou ve škole je důležitá otázka. Tradičně vzdělávání o sexualitě ve většině kulturách patří do doby, kdy tělo dítěte začne dospívat. Dívky začínají menstruovat, chlapcům začnou rašit první vousy a mají mokré sny… To u někoho může být ve 12 letech, a u někoho v 15! V průměru je tento přechod kolem 13. a 14. roku věku. Tato doba je vhodná pro další informace o vlastním těle, těle druhého pohlaví a sexuality.

Současně je třeba podotknout, že v současné době se již prvňáčci díky internetu velmi snadno setkají s pornografií. Je to pochopitelně věku nepřiměřené, ovšem chtě nechtě tak děti vstřebávají – bohužel zkreslené – informace o světě sexuality. Tady je dobré rovnou vysvětlit, že pornografické scény jsou svým způsobem pohádka; skutečné milování vypadá jinak. A toto vysvětlení by mělo přijít znovu v období dospívání. Jinak v mladých lidech vznikají velmi nerealistické představy o tom, jak se milovat. Přizpůsobují se obrazům, které se zdají být žádoucí. Chlapci i dívky na sebe tlačí a napodobují něco, co jim nepřináší skutečné uspokojení.

Rovnýma nohama skáčou do “sexu”, a přitom potřebují více pozornosti věnovat tomu, co sexuálnímu aktu předchází – emoční prožívání a vzájemné poznávání se. Vědomí vlastních pocitů, studu, nejistoty, radosti… Potřeba sdílení, kontaktu a doteku. Vnímání tělesných prožitků bez tlaku na určitý průběh a výsledek.

Měly by se informace nějak dávkovat? Jak?

Nemyslím si, že by bylo třeba jakékoliv informace skrývat. Ve chvíli, kdy se dítě na informace ptá, zajímají ho, začne je vyhledávat… je zralé pro odpovědi. A ty není třeba měnit “přiměřeně věku” do nepravdy; například tradiční báchorky o čápech, vycházející z toho, že pohlavní styk je něco nemravného a malé děti by se touto nečistou pravdou neměly “kazit”.

Velmi důležitá je forma sdělování informací o intimitě a vztazích. To je zcela zásadní. Tradičně sexuální výchovu provádí učitel, jemuž je v rámci příbuzného předmětu hodina sexuální výchovy “přidělena”. Zpravidla je tento učitel velmi nesvůj z přidělené role. Jemu i dětem bývá často nepohodlné, že se najednou setkávají nad tak intimním tématem.

Co se týká obsahu, osnovy by neměly být omezeny na varování o možných nebezpečích typu přenostné choroby a nechtěné těhotenství. Samozřejmě je důležité vědět, jak se před obojím chránit. Ovšem pokud informace o intimitě spočívají jen ve varováních, vytváří se v mladých lidech spíš pocit nervozity a ještě větší nejistoty a strachu.

Sexuální výchova by ideálně měla zahrnovat pozitivní informace o sexualitě. Zaměřit se na aspekty, že je to způsob, jak tělesně rozvíjet lásku i prohlubovat vztah. Že díky kultivaci sexuality podporujeme své tělesné i duševní zdraví. Prohlubujeme milenecký vztah. Posilujeme životní inspiraci a tvořivost.

A pak by sexuální výchova měla zahrnovat i potřebné “How-to-do”, aneb Jak to udělat? Mladí lidé by se měli dozvědět o odlišných potřebách mužského a ženského těla. Například že zatímco pro většinu chlapců i mužů je nejsilnější prožitek právě v oblasti pohlaví, dívky milují doteky po celém těle a vyhovuje jim, když se jim partner věnuje něžně, zajímá se o jejich pocity, hladí je všude “kolem” a ne rovnou přímo na pohlaví. Tuto jednoduchou pravdu (samozřejmě je x vyjímek potvrzujících pravidlo) často ignorují i dospělí. Tolik žen si stěžuje na partnera, že je moc hr. A mužů na partnerku, že nevěnuje dost láskyplné pozornosti jejich penisu. Protože podvědomě dáváme partnerovi spíš to, po čem toužíme sami, a ne co potřebuje on či ona. I v dotecích.

Když se vrátím k hodině sexuální výchovy, velmi často má informace předat učitel či učitelka, jejichž osobní sexuální život není naplňující a inspirující. A přitom je tak důležité, aby nám informace o této krásné oblasti života předával někdo, od koho se můžeme učit!

Myslím, že z mnoha důvodů by bylo vhodné, aby sexuální výchovu na školách prováděli vyškolení externisté. Lidé, kteří milují práci se sexualitou, mají pozitivní vztah ke svému tělu, znají rozkoš a současně jsou vědomí, citliví a respektuplní k potřebám druhého i vlastním.

Před lektorem, kterého pak žáci nemusí dál potkávat v rámci školy, se také mohou lépe otevřít, ptát na otázky – a on či ona otevřeně odpovídat.

A kdy pak pokračovat? A s čím?

Asi zodpovězeno již výše…?

Když to shrneme, které informace jsou podle vás nejdůležitější a měly by během sexuální výchovy bezpodmínečně zaznít?

1. Muži a ženy mívají zpravidla odlišné potřeby těla i duše

Jiné preference v dotecích, tempu, sdílení, prožitku. Je velmi užitečné tyto informace znát! Například že tělo ženy potřebuje mnohem více času na to, aby se rozehřálo a sexuálně otevřelo, a že následně pak i delší dobu “vychládá”. Že je pro ženu důležité i emoční sdílení, propojení… Že muž naopak vítá přímou aktivitu, přímé doteky v intimních partiích, variabilitu zkušenosti a jiné sexuální tempo. A jak s těmito odlišnostmi zacházet, aby oba partneři byli naplnění.

2. Provázanost sexuality a dalších oblastí života a vztahu

Dále je důležité ukázat provázanost sexuality a dalších oblastí života a vztahu. Že zdravá sexualita podporuje naši tělesnou i duševní pohodu, snižuje stres, rozvíjí kreativitu, podporuje pozitivní vztah k sobě i lásku ve vztazích.

3. Sexualita se v průběhu let může měnit

Stálo by i za zmínku, jak se sexualita v průběhu let může měnit. Jaká bývá pro mladé muže a ženy. Jakým způsobem partnerskou intimitu může změnit porod a příchod dětí. Jak se sexualita může vyvíjet ve vztazích v průběhu doby vůbec. A konečně i to, jak může vypadat na sklonku života. Informace ke každé fázi by měly být pozitivní a ukazovat různé možnosti rozvíjení pozitivní zkušenosti v oblasti intimity, podporující rozvoj vlastní osobnosti i prohloubení vztahu.

4. Sexualita v homosexuálních vztazích

Pozornost může patřit i sexualitě v homosexuálních vztazích. Pro žáky je opět důležité, aby tuto variantu vnímali jako možnost, bez dalšího posuzování.

5. Znalost sebe sama, vlastních pocitů a hranic

Důležité téma v kontextu sexuality je znalost sebe sama, vlastních pocitů a hranic. Zde by ideálně sexuální výchova zahrnovala i praktická cvičení zaměřené na uvědomění sebe sama, svých prožitků, svých obav, svých potřeb. A trénink komunikace, zdravé interakce a respektu vůči prožitkům a potřebám druhých. Mladí lidé ještě dříve než rozvíjet praktické sexuální dovednosti by měli rozumět svým emocím, potřebám a hranicím. Dále by se měli by se cítit komfortně v jejich vyjádření.

6. Anatomie sexuálního prožitku

Anatomie ženského a mužského těla a pohlaví. Anatomie sexuálního prožitku – co přináší potěšení ženám, co mužům.

7. Poznávání a rozvíjení vlastního potěšení

Možnosti poznávání a rozvíjení vlastního potěšení, včetně pozitivního obrazu masturbace coby nástroje sebepoznávání a rozvíjení hloubky sexuální rozkoše. Ženy a muži s pozitivním přístupem ke svému tělu a sexualitě jsou v tom nejlepším slova smyslu předurčení k prožívání naplňující partnerské intimity. Nemusí čekat na to, že je partner či partnerka udělají šťatsnými. Dokáží s uvolněním a přátelsky vyjádřit své vlastní potřeby. Intimní setkání se pak stává koncertem vzájemného obohacení již naplněných lidí, namísto uspokojováním potřeby a hladu jednoho či druhého.

8. Informace ohledně reprodukce

Informace ohledně reprodukce, plodných a neplodných dní, plánování ne/otěhotnění a možností ochrany proti nechtěnému otěhotnění i přenosu sexuálních chorob.

9. Pro dívky pozitivní informace ohledně jejich měsíčního cyklu

Co pro ně znamená biologicky, ale i psychicky. Seznámit je se 4 fázemi měsíčního cyklu, které ženu ovlivňují v prožitku. Toto je užitečné vědět i pro chlapce. Důležité je opět ukázat potenciál každé fáze měsíčního cyklu, a jak by o sebe mladá žena měla v dané fázi pečovat. Například během samotné menstruace víc odpočívat, netlačit na výkon. V období před menstruací se nepouštět do žádných sporů, důležitou komunikaci provést nejlépe v období ovulace, kdy je bytost lépe vyladěna na lásku a spolupráci. Po menstruaci je vhodné využít tuto tzv. dynamickou fázi k výkonu různých i náročných úkolů. Odkázat na další zdroje pro studium – v daném případě např. Cyklická ženy od Mirandy Grey.

10. Téma pornografie

Zmínit, že svět pornografie podává zkreslené a jednostranné informace o sexualitě a sexuálních technikách. Zprostředkovat kvalitní zdroje pro výuku ohledně sexuality – například kvalitní výuková videa doteku, intimních masáží a podobně. Neříct tedy jenom, na co se nedívat, ale i kde se inspirovat.

Co s dětmi vyzkoušet prakticky? Například ukázat jim kondomy, jinou antikoncepci… Něco dalšího?

Ano, jednoznačně kondomy, antikoncepce… Kondomy včetně nácviku navlékání – pokud to probudí vlnu studu, chichotání a podobně, to vůbec nevadí. Pomůže to odbourat nejistotu a stud v reálných situacích.

Seznámit s různými formami antikoncepce, jejich výhody i jejich úskalí. Osobně považuji za nesmírně nezdravé požívání hormonální antikoncepce, které je stále prezentováno jako pohodlná a zdravotně nezávadná forma ochrany. Setkávám se s ženami, které po vysazení HA ještě několik let vnímají efekt let, kdy antikoncepci braly. Velké výkyvy v emocích, v tělesném prožitku a podobně. Zkušenosti mnoha žen vypovídají také o tom, že HA tlumí jejich emoce i sexuální prožitek. Že po vysazení zcela jiným způsobem vnímají své tělo a prohloubil se prožitek jejich rozkoše. I o tom by dívky měly být informovány, i chlapci, aby obě pohlaví věděly přednosti i úskalí různých forem antikoncepce, a jaký to má na koho vliv. Řada dívek pravděpodobně získá velmi pozitivní informace o HA od svého gynekologa. Měly by získat celistvější obrázek.

Dále bych doporučila, jak jsem již zmínila, zaměřit se i na uvědomění svých pocitů, trénink komunikace o citlivých tématech, o svých potřebách. Autenticky, s respektem k sobě sama i druhým. Vnímání svých hranic i hranic druhého – například skrze jednoduchá cvičení, kdy jeden přistupuje pomalu k druhému a druhý říká stop ve chvíli, kdy cítí, že už je to hodně blízko a více by mu vadilo – bylo za hranicí.

Jak moc byste využívala obrazový materiál? Na některých školách se pouštějí i filmy, kde je vidět pohlavní styk. Myslíte, že to má smysl?

Obrazový materiál doporučuji, a měl by projít pečlivým výběrem. Tak aby předané obrazové informace byly skutečně isnspirující, citlivě předané a reálné. Pro každého je dnes snadné vyhledat obrazový materiál k sexu v pornografii. Skrze výuku mohou k dospívajícím přijít další smysluplné zdroje a vzory ohledně pohledu na sexualitu.

Vidím jako významné, aby se ve videích nejednalo pouze o techniku sexu, ale byly přítomné i momenty lidskosti, emocí, kontaktu, případné nejistoty, zranitelnosti a podobně. Vnímám jako důležité, aby sex nebyl chápán odděleně od emocí, vztahů a života, jak k tomu dnešní doba skrze přímočaré pojetí sexu v obrazech a filmech svádí.

Jak byste přistoupila k tématu prostituce? Co by měli učitelé svým žákům sdělit?

Může být důležité představit povahu světa prostituce, jak to bývá ve většině případech. Prostitutky jsou často (byť ne vždy) ženou nesoucí sexuální trauma již z dětství. Vztah prostitutky a zákazníká je zpravidla postaven na určitém vzájemném opovržení a nenávisti. Každý chce získat maximum a myslí přitom sám na sebe. Prostitutka touží dostat ze zákazníka co nejvíce peněz v co nejkratším čase. Zákazník zase co nejvíc potěšení, doteků, orgasmů a podobně.

Za určitých okolností mohou být služby v oblasti sexuality smysluplné a žádoucí. Je však třeba dívat se na kontext, záměr a kvalitu.

Pro dospívající chlapce může být téma prostituce zajímavé jako možnost snadného sexuálního zážitku a “zasvěcení”. Věšina žen pracující v dané branži ovšem přinese zavádějící zkušenost, která muže ve znalosti sexuality daleko neposune. Tělo prostitutky je často necitlivé. Samozřejmě také nevyjadřuje skutečné emoce. Zkušenost tak může budovat zkreslené představy, které přinesou více nedorozumění a frustrace v partnerské intimitě.

Pokud mladý muž touží po praktickém, fyzickém “vzdělání” v oblasti sexuality, může být velmi vhodnou možností návštěva profesionálního sezení celostní smyslné (tantrické) masáže. Profesionálně vyškolená masérka (zpravidla je třeba minimálně 100h sebezkušenostního výcviku práce s dotekem a intimitou) může muži ukázat možnosti rozšíření sexuálního prožitku díky práci s dechem, pohybem a tzv. aktivním přijímáním. Jde přitom o situaci, kdy nedochází k sexuální výměně, a sezení je zaměřeno na rozvíjení prožitkových možností klienta.

Chcete něco dodat? Cokoli, co vám přijde důležité… ☺

Trochu váhám, zda je vhodné se o poslední otázce takto rozepisovat, protože přímá práce s intimitou – stejně jako sledování pornografie – oficiálně spadá až do 18+ věkové skupiny. Nicméně mladí obojí nezřídka řeší již mnohem dříve…

Závěrem chci zdůraznit, jak důležité a prospěšné může být, když mají mladé dívky i chlapci (ale i později dospělí :)) možnost mluvit otevřeně s člověkem, který jim bez posuzování, odsuzování, pocitu studu či zesměšňování dokáže odpovědět na jakékoliv otázky ze světa intimity. Člověka, který mluví ze zkušenosti, jeho tělo zná rozkoš a má se o co podělit.

Sexuální výchova by měla být předefinována z toho, na co vše si dát pozor, na ukázání možností prožitku radosti, lásky, prohloubení zdraví a partnerského vztahu.

A měla by být zprostředkovávána lidmi, kteří mají v sexualitě praktické vzdělání a těší se z příležitosti inspirovat skrze své znalosti a zkušenosti další generace.

© Mgr. Denisa Říha Palečková, 2017