Proč jsem po porodu ztratila chuť na sex?

Proč má sexualita dovolenou, když jsem na mateřské dovolené? 
Proč mi voní miminko, ale partner už ne? 
Absence sexuality vede k narůstání nedorozumění. 
Co s tím?

Poslechněte si audio:

Nebo si přečtěte článek:

Dnes bych chtěla odpovědět na otázku Helenky, která řeší něco, na co naráží celá řada mladých maminek:

„Od těhotenství toužím po touze… Jako by mi sexualita odešla na dovolenou… Občas se trošku vrátí, ale náš magneticky vášnivý vztah s mužem se rozplynul. A pořád se ho snažíme oživit, tedy, spíš oživit mě, ale nějak to moc nejde. Můj muž mi vždycky voněl, že jsem se rozpouštěla a měla jsem chuť ho sníst… A teď? Ať čuchám, jak čuchám, nic to nedělá. Naopak mi voní naše miminko. Přičítám to hlavně hormonům. Naší holčičce je 6 měsíců. A doufám, že se to časem přeladí. Je mi ale jasné, že úplně samo se to nevrátí. Daří se nám mazlit, tulit a všelijak intimně ladit čím dál líp, ale přijde mi zvláštní ta absence vzrušení, přitažlivosti, celé té vášnivé složky. I manžel si všiml, že sice fyzicky reaguju – změknu, zvlhnu, ale prožitek chybí. Porod byl docela dlouhý, domácí, a v podstatě bez zásahů, takže tím to asi nebude. V těhotenství, a skoro až doteď, jsme měli hodně existenčních starostí a stresu. To tomu nepřidalo. Tak nevím, jestli je to touhle kombinací… Co byste doporučila? Napadlo mě vaginální mapování jako možná nejpřímější cesta… Kde, kdy, s kým? Děkuji za radu.“

Jaké mohou být příčiny ztráty libida po porodu?

Vím ze zkušenosti – jak z osobní, tak z lektorské (a z té lektorské ještě víc), že u velmi mnoho žen poté, co přivedou na svět dítě, a často už během těhotenství, opadá jejich chuť na intimitu. Těch příčin tam může být celá řada. Pro někoho jsou tam takové často ani tolik neuvědomované kulturní souvislosti ve smyslu, že sex v těhotenství se nehodí anebo že archetyp matky si tolik nespojujeme s archetypem sexu.

Ale pro větší část žen tam je nejen tohle, anebo tam tohle vůbec nehraje roli, ale jsou to především fyzické záležitosti, které tlumí chuť na intimní život. Jednak je to hormonální koktejl, který pro maminku může znamenat, že není biologicky naladěna na tvorbu dalšího potomka, protože to miminko je ještě malé a její tělo nereaguje tolik chutí se milovat, což je biologicky chytré – když je jedno malé dítě, tak proč bychom dělali hnedka další, když si tělo potřebuje odpočinout, další věci jsou stres, únava, nedostatek času a spánku, a mohli bychom pokračovat výčtem dalších a dalších důvodů jako zranění při porodu, ať už jsou to fyzická poranění – nástřihy, natržení a císařské řezy – nebo zranění emoční, která se vztahují k tomu porodu samotnému, ale i k období šestinedělí, kdy jsme pořád ve velmi křehké stavu a kdy můžeme zažívat „emoční nahoru“, ale i „emoční dolů“, a pokud žena toto období projde třeba jen na pár hodin nebo dní s pocitem beznaděje atd., tak i tohle jsou pocity, které pořád můžou zůstat v jejím těle a tlumit chuť na sex.

Protože když prožijeme něco, co je nepohodlné a bolavé, tak máme tendenci se zavřít, a my se zavíráme i na úrovni těla, to znamená, že naše tělo si vytvoří takový krunýř a ten krunýř je s napětím – my vytvoříme svalové napětí, a zejména si jej vytváříme v těch jemných částech našeho těla, jako je oblast hrudi, bránice, bříška, a vytváříme si ho i v oblasti vagíny, a tento krunýř způsobuje snížení citlivosti nebo úplně necitlivost. Proto mnoho žen pak při intimitě zkrátka nereaguje tak jako dřív, protože to tělo je víc odpojené od vnímání – přesto že reaguje, tak je tam jakoby ten polštář necitlivosti, který nás odpojuje od hlubšího prožitku toho, co se s tělem děje.

Ztráta chuti na sex po porodu je největší důvod pro velmi ranou rozvodovost

Nehledě na to, jaké jsou důvody naší absence chuti na sex, tak já moc a moc doporučuji začít s tím něco dělat – začít vytvářet ten intimní život znovu, i když na něj nemáme chuť a jsme unavené. Za chvilku vysvětlím jak. Nejdřív ještě řeknu proč: To vymizení sexuality je chronicky časté a je to největší důvod pro velmi ranou rozvodovost. Když jsem studovala statistiky, zjistila jsem, že v posledních letech je rozvodovost v Čechách téměř poloviční a týká se manželství, která vznikla v době tři až pět let před rozvodem. To znamená, že téměř polovina manželů se rozvede do tří až pěti let od uzavření sňatku. Asi si dovedete dobře představit, že za těch tři až pět let se stačilo narodit jedno až dvě děti. To znamená, že ta dvojice prochází velmi zatěžkávacím obdobím, které bývá náročné fyzicky, co se týká stresu, únavy, a staví před mladé rodiče mnoho a mnoho výzev, a velmi často toto období doprovází i absence sexuality – buď úplně, anebo ten intimní život je takový střídmý a není úplně vyživující – ať už pro jednoho partnera, ale většinou pro oba dva. A my když se přestaneme intimně propojovat, tak je to často takový první krok k vymizení té vřelosti a lásky.

Ženská cesta k sexualitě je přes srdce

Já bych tady zmínila ještě jednu věc: Pro muže často ten pocit lásky je velmi úzce propojen se sexualitou, zatímco ženská cesta k sexualitě jde – možná zjednodušeně řečeno, ale je to hodně uchopitelné – ze srdce do pohlaví. Většina žen se otevírá sexuálně až ve chvíli, kdy je zamilovaná; kdy je propojena srdcem; kdy si s tím mužem nějak hezky povídala; kdy mohla sdílet svoje emoce; kdy on byl přítomný, pozoroval ji, věnoval se jí; zajímal se o to, co ona prožívá… A ve chvíli, kdy dojde tady k tomu srdečnímu propojení a otevření se, tak to je pro ženu první krok k tomu, aby měla chuť se odevzdat i sexuálně.

Pro muže je často pocit lásky velmi úzce propojen se sexualitou

U mužů velmi často tato cesta bývá naopak, a to proto, že máme opačnou polaritu. Pro muže hluboký sexuální zážitek je zdrojem otevírání srdce. Zjednodušeně řečeno (a podotknu, že to neplatí vždy a všude a je to velmi důležitá věc, kterou často ve vztazích přehlížíme) pro muže cesta k jeho srdci jde skrze jeho pohlaví. Pokud muži dlouhodobě, to znamená měsíce a pak třeba roky, říkáme, jak moc ho máme rádi a vystačíme si s mazlením, s objetím a s tím, že je nám spolu hezky a že si hezky popovídáme, tak ať si mozek muže myslí, co chce, tak tělo muže se necítí milováno. Absence sexuality přispívá k narůstání nedorozumění, protože mužský a ženský mozek jsou do značné míry jiné, a my v ideálním případě, pokud se milujeme takovým způsobem, který nás oslovuje, mnohem lépe a efektivněji komunikujeme skrze svoje těla než skrze slova a naše myšlenky, zkrátka skrze hlavu. Proto je tak důležité, aby se naše těla spojovala – aby se propojovala v lásce milováním, které je pro oba partnery vyživující.

Díky tomu my zcela přirozeně předcházíme mnoha a mnoha nedorozuměním ve vztahu i mnoha napětím a hádkám. Sečteno podtrženo: Pokud svému muži dlouho říkáš, že ho moc miluješ, ale nespíš s ním, to znamená, že nevěnuješ lásku jeho penisu a nemáte kontakt skrze vaše tělo a pohlaví, tak je velmi, velmi náročné tu lásku dlouhodobě udržet. Může to být velmi vřelé a milující přátelství, ale začne se vytrácet vaše partnerství. Na to bych si dala velký pozor. A teď si možná řekneš – aha, ale co s tím, když mi sex nic neříká, nic necítím, nebo někdo reaguje slovy otravuje mě to, je mi to nepříjemné nebo bolí mě to nebo jsem tak unavená, že na sex opravdu nemám ani pomyšlení…?! – Tady nádherně funguje změna přístupu k intimitě.

U sexu často vnímáme tlak na výkon

Jsem přesvědčena, že sex tak, jak se nám prezentuje z většiny zdrojů – z televize, resp. z médií – i z pornografie, časopisů a mnoha knih, je nám prezentován v podobě žhavé, dynamické stránky sexuality, kde je vášeň, horko, určitý očekávaný výsledek, a tím pádem tlak na výkon, tlak na to, abychom se vzrušili a abychom měli orgasmus, a pokud možno oba, nejlépe najednou a úplně nejlépe několik orgasmů za sebou… Takže ze sexuality se stává na úrovni našeho vědomí i podvědomí taková výkonová forma, která pochopitelně pro mnoho žen a mužů po určité době představuje tlak. A je velmi přirozené, že jako unavení rodiče, kteří stráví celé dny s dětmi a kteří jsou nevyspalí a přepracovaní a vystresovaní, nemáte chuť na sex, nebo aspoň jeden z vás.

Vědomé vytváření intimního tělesného kontaktu

A co lze dělat v tomto případě? Vy přestanete klást důraz na to, abyste vytvářeli vzrušení, vůbec vás nezajímá, jestli máte či nemáte chuť na sex a jestli jste či nejste unavení, ale vědomě vytváříte intimní tělesný kontakt bez toho, abyste se zaměřovali na vzrušení. Je to sex a intimita bez stimulace, bez záměru měl/a bych se vzrušit, pro muže to i znamená mít erekci, udělat se… Tohle jde stranou. Vy se zaměřujete na to, abyste velmi vnímali své tělo a abyste zhluboka dýchali a abyste cítili své pohlaví, a můžete začít třeba tak, že přiložíte penis na vagínu, tak, že se dotýkáte, a vůbec se nestaráte o to, jestli penis bude nebo nebude stát. On může stát, ale nemusí. Obojí je v pořádku. V jakémkoliv stupni erekce se můžete spojit. Když stojí, tak se spojujete velmi pomalinku – penis velmi, velmi pomalu vchází dovnitř, takovým tempem, že skoro ani není znát, že se pohybuje, a když nestojí, tak vy tomu vstupu můžete pomoct, a to tak, že ten penis trochu do té vagíny jakoby „našťoucháte“.

Udržujete spojení, dýcháte, vnímáte svoje tělo, vnímáte pohlaví

Můžete se u toho objímat a hladit, ale nikoliv mechanicky, a ne za účelem stimulace, takže žádné kroucení bradavek, žádné honění penisu, žádná přímá stimulace vagíny ani dalších částí těla… Je to dotek, který je pozorný, vědomý a i vaše mysl je v přítomnosti – nebo se o to aspoň snažíte, to znamená, nerozvíjíte žádné myšlenky a znovu a znovu vracíte svou pozornost do těla, k dechu, k místu, kde jste spojeni. Taky během tohoto milování spolu nemluvíte v tom smyslu, že byste rozebírali svoje pocity – že byste si říkali, co si kdo myslí atd. – a opět dáváte pozornost hluboko do těla.

Vědomé milování

Sečteno, podtrženo: Doporučuji, abyste trávili intimní chvíle, kdy jste spolu, kdy jste v objetí, kdy jste ideálně nazí, kdy se vaše pohlaví dotýká anebo je ve spojení, a přitom se nezaměřovali na vzrušení, stimulaci a takové ty bezhlavé pohyby plné napětí. Tady tomu konceptu říkám „vědomé milování“. Je něčím, čím můžete velmi, velmi nakopnout svoje tělo, v nejlepším slova smyslu, dodat do něj energii, radost a i pocity zamilovanosti, když ho děláte častěji – tyto principy do hloubky vysvětlujeme na kurzech pro páry – ale už i s tímto málem můžete dobře začít. Takže vědomé milování a takový jemný jinový přístup k sexualitě, kde není orientace na výkon, stimulaci, vzrušení ani orgasmus, je nádherná forma, která průběžně pomáhá zejména ženě, ale i muži, aby víc cítili svoje tělo a aby měli víc energie a mnohem hlubší prožitky v oblasti intimity.

Partnerské masáže

Další věc, kterou lze dělat, jsou masáže. Je na konkrétním páru, aby se domluvil, co se mu líbí a co ne. A na co bych chtěla upozornit nejvíc, je, že i naše tělo – mužské a ženské – má zpravidla jiné potřeby. Ve vztazích se často stává, že mužskému tělu se nedostává ta výživa, kterou by potřebovalo – u ženy je to podobně – a sice je to z důvodu, že často partnerovi dáváme to, po čem sami nejvíc toužíme. A proto ženy, když hladí své muže, tak se často věnují periferii těla – hladí je na rukou, ve vlasech, pusinkují je, hladí je na srdíčku, a přitom mužské tělo, pokud muž není vyčerpaný, přetížený nebo rozjitřený, nejvíc miluje v intimním kontextu dotek na penisu. A nepotřebuje k tomu žádnou velkou předehru, nepotřebuje k tomu dlouhý rozhovor s díváním se do očí ani nepotřebuje půl hodiny hlazení někde jinde…

Takže ženám doporučuji – dotýkejte se penisu svého partnera s láskou, s pozorností, nemusíte ztrácet čas masírováním a mazlením na mnoha dalších částech těla, můžete se dotýkat penisu rovnou. A ještě jednou opakuju – je to dotek, který je plný lásky, pozornosti a úcty – a nemyslím tím nějaké bezhlavé mechanické pohyby, i když i za ty by možná některý partner byl vděčný… To, co je na tom nesmírně nádherné, je, když do toho doteku přijde skutečná pozornost a úcta. Když se tímto způsobem budete dotýkat penisu partnera a třeba si od něj ještě necháte poradit, jaký typ doteku má rád, a budete takové hravé, co se týká doteku v intimních partiích vašeho muže, tak on vás bude neskonale milovat. Ženy to často nedělají, protože si nepřejí, aby se jich partner dotýkal na vagíně, natož rovnou ve vagíně.

Ženské tělo potřebuje často dlouhou předehru

Ženské tělo potřebuje ideálně to emoční vyladění, naslouchání, to, že mi muž dává pozornost, že mě vnímá, pak, že mě hladí dlouho ve vlasech, na šíji, že mně masíruje prsty u nohou a u rukou a zápěstí a kotníčky – a celé to velké tělo – a napřed jenom na okrajích a pak může víc dovnitř – a dotek u vagíny až dlouho, dlouho po tom a ve vagíně až dlouho, dlouho, dlouho po tom… A to by se zase měli naučit muži, nebo alespoň velká část z nich, že svou partnerku velmi uctí, uvolní a potěší tím, když se budou s láskou, péčí a pozorností věnovat jednak jejím pocitům, emocím a prožitkům, že se se o ně budou zajímat, že budou naslouchat, aniž by se snažili něco poradit atd., a pak, že se budou s láskou, pozorností a úctou věnovat jejímu tělu na koncových částech. To jsou všechny ty masáže chodidel, kotníčků, rukou, zápěstí… Začínáte zkrátka dotekem na těch nejvíc koncových částech těla a teprve od nich postupně jdete ke středu těla. Ženské tělo potřebuje mnohem, mnohem víc času než to mužské, aby se uvolnilo a intimně se vyladilo.

Mluvte o tom, co byste si od partnera přáli

Tohle jsou obecné poučky k mužskému a ženskému tělu. Většina párů se v nich nachází, ale každý z nás je individuál – a každý z nás má jiné potřeby, i v jiném dni a jiném období. A tak je moc důležité, abyste si s partnerem vykomunikovali, co je to něj právě pro vás. A nebojte se o tom mluvit, nebojte se to ukázat a zkuste mluvit bez obviňování. Vynechte věty typu – ty vždycky…, ty nikdy…, zase to děláš blbě, takhle ne – a mluvte o tom, co byste si přáli, a ukazujte, co byste si přáli, a pokud váš partner nebo vaše partnerka něco dělá špatně, tak, že je vám to nepříjemné, tak řekněte třeba – to je hezké, že se mě dotýkáš na předloktí, to se mi líbí – dotek na předloktí – a mohl bys, prosím, ještě zpomalit? – Zmíníte jednu věc, která je dobře na tom, co dělá, a pak dáte navigaci, jak by ten dotek mohl/a vylepšit.

Vyhraďte si pro společný čas prostor

A k tomu, aby se tohle všechno začalo dít, nestačí poslouchat, co vám říkám. Musíte si pro to vyhradit prostor. A ten prostor zpravidla nevznikne sám od sebe – to znamená, že vy se musíte rozhodnout, že si ten čas dopřejete. A může to být třeba jen deset minut denně nebo půl hodinky, ideálně, ale to už někteří z vás budou říkat – ježíš, to nejde, to nemám… a nechci se připravit o další půlhodinu spánku… Takže zvažte, co pro vás bude reálné. Ale i kdyby to mělo být jenom deset minut, tak opravdu si těch deset minut nějakým způsobem věnujte. Ať už to bude objetí, společné dýchání, přiložení pohlaví na pohlaví nebo polaritní hlazení ženy, muže, tak je potřeba, abyste si řekli, kdy to uděláte, a pak nezávisle na tom, jestli máte chuť nebo ne, tak to opravdu uděláte. A pozorujete svoje pocity. Doporučuji během těch dotekových chvil moc nemluvit, pokud zrovna nepotřebujete dát navigaci a instrukce kolem toho, jaký dotek má vaše tělo rádo. A na závěr si poděkovat…

Nemusí to být vždycky tak, že to pro vás bude rovnou skvělé. Někdy si budete říkat – já nic necítím – někdy vás bude iritovat něco z toho, co se děje, a nebude to proto, že by partner či partnerka něco dělali špatně, ale proto, že z nás se uvolňují určité pocity, a může to být i frustrace nebo smutek a pláč. Pokud se uvolňují pocity, tak je nechte procházet volně, neanalyzujte je, nemusíte je vysvětlovat, nemusíte vědět, proč to máte ani na co jste si vzpomněli, a už vůbec nepotřebujete poradit od partnera, co máte dělat, abyste to neměli… V těchto případech je moc dobré nemluvit, pokud to není nezbytné, a jenom cítit to, co cítíte; partner vnímá to, co cítíte, je tam s vámi, je přítomen, dívá se na vás, miluje vás, obejme vás, a nic víc není potřeba. A skrze uvolnění pocitů se často obnovuje a znovu nastartovává prožitek těla – skrze to, že pustíme nějaké pocity, které jsme udržovali za pomocí napětí těla, za pomocí svalového napětí v oblasti bříška, krku, hrudi, vagíny.

Právě ono napětí nás znecitlivuje

A ve chvíli, kdy povolíme – kdy se zjemníme, změkčíme a kdy pustíme ven tu emoci, kterou takto držíme, tak se i naše tělo oživuje a má najednou víc energie, mnohem víc cítí a má větší kapacitu radovat se na všech úrovních života, včetně té sexuální. A aby nezůstalo jen u slov, tak pokud vás to, co jste slyšeli, oslovuje, tak doporučuji, abyste šli ke svému kalendáři, promluvte si s partnerem a domluvte se, kdy bude ten první čas, kdy s tím začnete. Ať už je to půlhodinka nebo jenom desetiminutovka, udělejte si alespoň tři termíny, které věnujete sobě navzájem a svému tělu, a kdy budete dýchat, vnímat se, kdy se budete dotýkat způsobem, který není tím navyklým způsobem intimity, a tedy nezahrnuje mechanické doteky a navyklé pohyby, ale kdy pozornost patří vašemu prožitku v danou chvíli, ať už je jakýkoliv, a vaší vzájemné blízkosti.

A až budeš mít zkušenosti z těchto doteků, napiš sem, do komentářů, jaké to pro tebe bylo – co jsi objevila nebo co jste objevili a jaké máš zkušenosti celkově z období po porodu – jestli i pro tebe platí, že se ztlumila tvoje sexualita anebo třeba naopak prohloubila, a co jste pro sebe s partnerem i pro sebe sama v tomto období objevili a zažili.

Těším se na vaše komentáře!

© Mgr. Denisa Říha Palečková, 2018