„Doplníte si to, co vám v životě chybělo, vylepšíte, co se úplně nepovedlo. Tím se změní vás emoční svět,“ říká DENISA ŘÍHA PALEČKOVÁ, která přepisem limbického otisku provádí klienty už dvacet let. Svému workshopu říká něžně „limbik“.
„Při přepisu limbického systému neměníte minulost, měníte celou svoji současnost i budoucnost.“
Že vnímáme svět přes filtr našich zkušeností, vlastního uvažování a emočního prožívání je nevyhnutelné. A když už se to děje, je moudré používat filtr, který nás pozvedá a vyživuje, namísto takového, který nás sráží dolů a oslabuje. Jak takový rozdíl vypadá?
Představte si, že se na vás podívá nějaký muž a vám proběhne hlavou: „Co se děje? Je na mně něco divného? Mám něco ve vlasech?“ Přitom vaší kamarádce naskočí: „Aaaah, asi se mu líbím…“ Nebo do vás někdo strčí na ulici a různé filtry to mohou různě interpretovat. Třeba si pomyslíte, že je to pěkný hulvát. Nebo si postesknete, proč zrovna vy máme takovou smůlu, že jsou k vám druzí tak hrubí. Nebo vás napadne, že ten člověk má nějaké koordinační potíže a zavrávoral, a přemýšlíte, zda nepotřebuje pomoct.
To, co nám běží hlavou, je podmíněno návyky našeho myšlení a cítění. A když říkám návyky, chci tím zdůraznit, že to, co prožíváme, je tvárné. Své návyky tedy můžete změnit. Především to znamená rozhodnout se, že se s nějakým přesvědčením chcete rozloučit, a vědomě pak pracovat na novém návyku své mysli. A jednou z cest je právě Přepis limbického otisku.
Pravdou se stává to, v co věříme. Náš pohled, nebo v kontextu limbického otisku úhel pohledu, je zásadní. Nepřepisujete tedy minulost, ale význam, který jste minulým událostem přikládala.
V přepisu limbického otisku pracujete čistě s fantazií. I člověk, který vyrostl jako sirotek a nikdy své rodiče nepoznal, si může představit oba rodiče, jak ho doprovázeli celým životem a bezmezně milovali. Tím se v něm doplní určitá část, která mu chyběla a bolela. Takže ne, při přepisu limbického systému neměníte minulost, ale měníte celou svoji současnost i budoucnost.
I když je to „jenom“ fantazie, dochází k určitému uvolnění a dosycení. Nervový systém si oddechne, a najednou se opravdu cítíte jinak. A když se jinak cítíte, také jinak přemýšlíte a jednáte. Můžete mít totiž tělesnou reakci i na něco, co nebylo skutečné.
Představte si třeba, že olizujete lžičku od medu, nebo si do úst kapete šťávu citronu – podle toho se vaše tvář začíná uvolňovat nebo naopak stahovat a šklebit. A stačila vám k tomu pouhá představa!
S přepisem limbického otisku jsem se setkala poprvé v roce 2011 na výcviku Eleny Tonetti, která je tvůrkyní stejnojmenné meditace. Pamatuji si, že jsem kus prospala – byla to fáze kolem zrození. Část lidí právě v této fázi občas usíná. Máme totiž tendenci zaspat to, co v našem životě nebylo úplně ideální. A porody byly pro řadu dětí i jejich maminek traumatické.
V mém případě šlo o předčasně vyvolávaný porod, na který moje maminka nebyla připravená. Navíc mě pak dali na tři dny do inkubátoru s novorozeneckou žloutenkou.
Meditaci jsem pak několikrát opakovala a svým způsobem ji opakuji pokaždé, když jí provádím lidi. Znovu a znovu mě nepřestává mile překvapovat, jak hluboká a mnohovrstevnatá je. Moudrá, dojemná a posilující. Podporuje tvořivost a seberealizaci, zdravé vztahy s ostatními i zdravý vztah k sobě a ke své sexualitě.
V tomto naštěstí dobře funguje náš sebeobranný mechanismus. Je velmi pravděpodobné, že pokud v sobě člověk nese nějaké trauma, které by na něj bylo až moc, tělo se podle toho zařídí a například právě usne. Zkrátka některou pasáž vytěsní, respektive přesune do podvědomí, kde konfrontace s daným tématem není tak silná. Ale při tom se něco posouvá a léčí.
Napříště už třeba usnout nemusí. Fungují i další vytěsňovací mechanismy, klasicky neschopnost se soustředit, kdy roztěkaná mysl odvede pozornost jinam. Vliv meditace je tím ztlumený, ale i tak může způsobit určité emoční uvolnění. Pocity doznívají i po ukončení meditace, něco se vyplavuje a čistí.
„Zásadní vliv na naši současnost má nejen to, co se stalo. Ale především to, jak my interpretujeme, co se stalo. Jaký tomu dáváme význam. I na kterou část příběhu se zaměříme.“
Obecně bývají lepší fyzická setkání, ale zrovna u přepisu limbického otisku asi převažují výhody online verze. Kromě toho, že nemusíte nikam cestovat, hraje roli soukromí a pohodlí domova. A protože kurz probíhá do večera, ideálně si pak prožitek ještě hlouběji ukotvíte ve spánku.
Zejména introverti na online kurzu oceňují, že nejsou „na očích“, cítí se tak svobodněji. Sdílení a otázky probíhají prostřednictvím dvou kanálů: přes chat, nebo můžete i vstoupit do vysílání a komunikovat v přímé interakci na kameru.
V úvodu se seznámíte s původem a kontextem vzniku Přepisu limbického otisku. Dozvíte se, co dělat při meditaci, aby měla co nejhlubší účinek. Samotná meditace má asi dvě hodiny. Následuje ukotvení, sdílení, otázky a odpovědi. Zjistíte například, jak využít principy přepisu v každodenním životě.
Ideálně nerušený prostor. Což řeší hlavně rodiče malých dětí. Pokud nemůže být nerušený po celou dobu, pokuste se o to alespoň v průběhu samotné meditace. V místnosti by mělo být příjemné teplo. Hodí se deka, případně polštářek pod hlavu, pokud při meditaci chcete ležet (je ale možné i sedět). Také něco na zapisování, vodu na pití a kapesníčky – meditace je totiž i velmi dojemná.
Tento rozhovor vznikl jako podklad k článku pro časopis MAMINKA (květen 2022).
© Mgr. Denisa Říha Palečková, 2022
Chcete tento článek zveřejnit či jeho části citovat na svém webu? Je to možné s uvedením autora (Denisa Říha Palečková) a zdroje článku (odkaz na tuto stránku). Zároveň nás prosím informujte na email [email protected] a pošlete nám odkaz na Váš web, kde je citace či článek umístěn. Děkujeme!
Pokud budete chtít uvést také informace o autorce, využijte tento odstavec:
Pravidelná inspirace
pro šťastný život a vztahy?
Vyplň svůj e-mail a nejnovější články a videa budou chodit přímo do Tvé schránky.