3 nejčastější příčiny zdrojů bolesti ve vztazích

A praprarodiče? Znám příběh jen jedněch z nich, a ti se vzali z donucení – poté, co moje prababička po prvním styku s pradědou otěhotněla. Jejich manželství nebylo šťastné, a praděda si pak našel jinou ženu, za kterou by býval rád odešel… ale kvůli rodině a svým třem dcerám vydržel.

Když se rozhlédnu kolem sebe, je mnohem vzácnější vidět páry, které spolu stráví desítky let. Je mnohem víc těch, které se po pár měsících či letech rozcházejí. Nebo vydrží, až odrostou děti, a rozvedou se pak.

Přitom ve většině těchto vztahů je láska. Je jen zasypaná nánosy bolesti a neporozumění. Doslova. Jeden nerozumí tomu, co prožívá druhý. Ozývají se naše zranění z dětství, které na druhého projektujeme. Dožadujeme se toho, aby nám partner/ka dal/a to, co nám nedali táta či máma. 

Jaké jsou vůbec nejčastější příčiny zdrojů bolesti ve vztazích?

1) Nerozumíme jeden druhému. Předpokládáme, že on či ona prožívá svět podobně, jako my sami. Že mají podobné potřeby – v každodenním životě i v intimitě. V lepším případě dáváme druhému to, co si přejeme sami pro sebe. (V horším nic, protože už jsme se naštvali, že nedostáváme, co bychom si přáli my sami.)

—> JE DŮLEŽITÉ, NAUČIT SE ROZUMĚT TOMU, JAK NÁŠ PARTNER/KA PROŽÍVÁ SVĚT. Pomůže nám v tom:

a) rozpoznání typických rysů mužského a ženského prožívání – v každodenním životě, v chování, v prožívání a interpretování emocí, v doteku a intimitě (RETREAT PRO PÁRY; TAJEMSTVÍ ŠŤASTNÝCH VZTAHŮ);

b) rozpoznání specifických dalších rysů povahy toho druhého – skrz pozorné naslouchání, pozorování a laskavý sou-cit.

2) Z dětství a dospívání si neseme mnoho zranění. Podvědomě pak toužíme po tom, aby nám partner nasytil určité potřeby, které dříve nasyceny nebyly. Například po muži chceme bezpodmínečnou lásku a ochranu, kterou nám nedal otec. A současně se urážíme a trpíme, když se partner chová způsobem, které naše rány z dětství otevírá. Cítíme se opuštění, nepochopení… přitom to jsou ale pocity našeho vnitřního dítěte, které partner/ka nikdy nemůže zcela naplnit.

—> JE TŘEBA, ABYCHOM ZA TYTO RÁNY VZALI SAMI ZODPOVĚDNOST A POCHOPILI, ŽE JE MŮŽEME VYLÉČIT JEN MY SAMI, NE PARTNER/KA (PŘEPIS LIMBICKÉHO OTISKU, LÁSKA JE TVŮJ ZDROJ).

3) Zapomeneme o vztah pečovat. Jsme vytížení prací, dětmi, péčí o domácnost, stavbou domu… Tak moc, že přestaneme brát ohledy na své vlastní pocity a potřeby, a pak už vůbec nemáme kapacitu vnímat pocity a potřeby toho druhého. Jsme hladoví a nedovyživení. Snažíme se obstarat všechno a všechny kolem… ženy se často vyčerpávají péčí o domácnost a potřeby jejích členů… muži zase zajišťováním živobytí… nebo naopak… až do vlastního přetížení a vyhoření. K tomu se pak můžeme zlobit na partnera/ partnerku, že se o nás nestará tak, jak bychom potřebovali.

Přece by mohl být víc doma…
Přece by mohla být víc milá…
Přece by mi mohl/a dát večer v posteli pokoj, když jsem měl/a tak dlouhý den…
Přece by ke mně večer mohl/a být milejší, když jsem měl/a tak těžký den…
Atd. …

Tato zranění pak postupně zvětšují pocit propasti mezi lidmi, kteří se na začátku milovali. Ale ta láska tam většinou pořád je! Jen je pevně pod poklicí dlouholetých bolestí. A vytváří to iluzi odcizení.

Lze vztah zlepšit, i když už jste v krizi? A třeba máte pocit, že není cesty zpět? Zkuste RETREAT PRO PÁRY, který zachránil už mnoho dvojic a rodin…

„Od chvíle, kdy jsme se s manželem vrátili, mám doma úplně jiného muže – zářícího, chápajícího, podporujícího, vědomého. To, co jsem se mu snažila několik měsíců vysvětlit, jste během jediného víkendu zvládli jako mávnutím kouzelného proutku. Děkuji za to, jak nádherně dokážete dva protikladné světy spojit v harmonický celek…” Jana Poláková

„RETREAT PRO PÁRY je skvělý, doporučuji! My z Retreatu pořád čerpáme a vracíme se k němu docela často, už je to rok, co jsme na něm byli. Jsme z něj nadšení…“ Zuzana

„Retreat nám hodně pomohl, máme teď úplně jiný vztah.“  Markéta