Citim pokoru a vdecnost k tve praci, mila Deniso, k procesu kterym jsem diky tomu mohla projit a najit sama sebe, naplnit se zevnitr (svoji potrebu po bezpeci, podpore a hluboke intimite sama se sebou).

Spolecna 4tydenni cesta nas vsech tady konci, citim posun ve svem zivote a vnitrni naplneni, v ktere jsem ani nedoufala.

Perfektně připravené podklady = dobře zvládnutelné i pro ty, co nikdy podobný program nepotkaly. Překvapivě pestré „dopady“:

→ rozvážnější vztah k mamince,
→ lepší vztah sama k sobě,
→ větší otevřenost vůči nejbližším,
→ návrat hravosti a bezbřehé radostnosti.
→ Jo a ztráta 4 kg jakoby mimochodem, 🙂

Až nyní se v životě začínám zabývat sama sebou. Vím, že čas prakticky neexistuje, přesto mě mrzí ten, který jsem promrhala tím, že jsem na sebe zapomínala.

Ostatním ženám bych doporučila začít pro sebe dělat cokoliv, co povede k jim samým. A pokud začnou kurzem LÁSKA JE TVŮJ ZDROJ, udělají už tento první krok tím nejlepším směrem.

Děkuji Ti za Tvou inspiraci a vedení, i když jsem si prošla jen malou holčičkou, přesto jsem objevila vše. Uvědomila jsem si svou celistvost a nejsilnější informaci, kterou jsem  si potřebovala uvědomit, je to, že LÁSKA JE MÚJ ZDROJ. Tak jak ovoce dozraje v pravou chvíli, aby nám mohlo prostřednictvím sebe  předat dary matky přírody i vesmíru, tak i my uzráváme na našem stromě života, abychom mohli v ten správný čas vydat ze sebe své dary. 

Děkuji  Ti a přeji světlo sílu a všeobjímající lásku v srdci .

Všechny vás zdravím po dnešní meditaci, ze které je mi zase tak hezky a smutno zároveň. Nejvíc ale cítím takový pocit... klid nebo smíření nebo... útlum... nevím moc jak to popsat. Musím ale říct, že v poslední době jsem po dlouhém čase zase šťastná. 

Po prvním týdnu (s malou holčičkou) mi přišel do hlavy nápad, který mi přijde jako řešení na všechny ty starosti a věci které mě trápily. A vlastně se mi tím potvrdilo to, co mi moje vnitřní holčička v první meditaci řekla. Tím nápadem se spojily všechny mé tři přání od zlaté rybičky dohromady. Jedna věc je řešením pro všechno 🙂 Takže mám zase konečně směr, cíl... smysl - na co se mám zaměřit.

Jéééžišmarja děkuju, mně se tak ulevilo! A s touhle úlevou ejhle... manžel je, mazlivější, víc v klidu, víc se mnou... nebo možná, to víc vidím, vnímám? Nevím, každopádně mám zase ten náboj, vizi, cestu. Děkuju

Prošla jsem meditací pro vnitřní holčičku, mou malou Mišku ... a pocity ?

Přiznám se, že jsem měla trochu... trochu hodně strach, co mne tam čeká, zda a jak to bude bolavé.... před týdnem umřel táta a těch emocí teď bylo velmi mnoho.
No. Nevím jestli to nazvat bolestí, ale bylo to rozhodně silné a emotivní a intenzivní, bušilo mi srdce a při prvních slovech Denisky mi začaly téct slzy proudem. Neměla jsem potřebu je zastavit, chtěla jsem prožít to co přijde. 

Při druhé meditaci  jsem taky plakala, ale už ne tolik a malá Miška už byla veselejší a ptala se, proč víc nedělám to co umím ... tak malá a tak moudrá, Miška, Mišička moje. ❤️
Jak to, že jsem tě dřív neslyšela a zapomněla, jak umíme obě zářit na celý svět?  🤲🏻🌸

Vyřešila jsem své „neodpuštění“ mamince v sobě, šla jsem do hloubky, přijala ji jako ženu, jako bytost, jako matku. Z teoretické roviny jsem si VŽILA slova, že „i ona dělala to nejlepší, co mohla“.

Můj vztah s maminkou začal být krásný až teď. Když začne najíždět na tu svou "náladu", vnímám maminku úplně jinak. Vnímám ji jako nepochopenou holčičku, která se trápí, která má své bolesti, a která je možná nikdy (v tomto životě) nevyřeší, protože neví jak. A bojuje a kope kolem sebe, a (znovu) dělá to, co podle sebe považuje za nejlepší.

Mamince jsem po třiceti letech poprvé od malinka (a za týden a za měsíc znovu) dokázala říct upřímné: „Miluji Tě.“

Náš vztah je jiný, maminka tolik nekope, nebojuje. Jsme si blíž, jsme k sobě upřímné. Nebere si osobně cokoli, co řeknu, co dělám. Nepovažuje každý můj pohled jako útok na sebe.

Ještě jednou Ti, Deniso, děkuju, že jsi mi poskytla příležitost k obrovskému životnímu skoku v tak raném věku. Že nemusím maminku vláčet jako kotvu za sebou, že ji mohu chtít navštěvovat, těšit se za ní, že ji mohu milovat a přijímat ji.

Ahoj všechny ❤️
Dnes jsem mamince napsala dopis vděčnosti, těším se, až jí ho zabalím do nějaké hezké stuhy a az bude ten správný čas tak předám.

Jsem sama v údivu co hezkého jsem ji byla schopna napsat...diky vizualizacím z tohoto týdne jsem byla schopna změnit úhel pohledu a také to jak maminku vnímám. Z představy slabé a nespokojené ženy jsem se dostala a navnímala na silnou stastnou a láskyplnou zenu, pocítila jsem její podporu a přijetí a nacítila její vlastní zranění. Dovolila jsem si byt tou slabou, holčičkou, která nic nemusí, která nemusí zachraňovat maminku a která naopak cítí bezpečí a lásku u maminky... 🥰

Krásný den ženy, tak i já se jdu podělit s pokrokem. Včera jsem si prošla druhou lekci Vztah s maminkou, ještě mě čeká psaní dopisů, ale při prvním poslechu meditace jsem se pěkně odbourala. Většina meditace byla o intenzivním pláči, který až dusil. Cítila jsem ale otevřené srdce, neskutečnou lásku a vděčnost. I pres programy, které od maminky mám a které teď hodně intenzivně řeším, přes spoustu přešlapů, které v mé výchově udělala a jaký nezdravý vzor vztahu mi dala, tak k ní cítím neskutečnou lásku a vím, že dělala co uměla.

Milé, musím se podělit o naprosto úžasný zážitek z meditace s tělem. Zalila mě taková vlna lásky a uvědomění, že se nemusím snažit milovat své tělo. Ale otevřít se té milující bezpodmínečné lásce těla ke mně. Že to, jak vypadá, dělá z lásky pro mě. ❤ Je tak moudré! Tolik moudrých slov a vjemů mi předalo, že to samo o sobě stačilo k naprostému přijetí mého těla a pochopení, že ono je zhmotněnou LÁSKOU. Děkuji. 🥰💝💃💐

Dnešní meditace na téma Láska k tělu byla opravdu krásná. ☺️ Plakala jsem vděčností. 🙏♥️ Doposud jsem měla z jiných lekcí spíš pocity uvědomění, ale teď se cítím opravdu...
🌸nádherně 🌸uvolněně 🌸 lépe se mi dýchá 🌸 cítím přijetí sama sebe 🌸 odhodila jsem starosti 🌸 cítím se lehčí 🌸 mám čistší hlavu 🌸 vím, že jsem krásná 🌸

Po této meditaci cítím konečně změnu. Chci být víc sama sebou, vím, že se nemám nutit do věcí, ve kterých se necítím dobře.
Děkuji sama sobě, že jsem si vybrala právě toto tělo a tento vzhled.

Vim, ze vyjadrovani emoci je me velke tema. U nas doma se vzdy o pocitech mlcelo, vse se zaviralo pod poklicku. A kdyz male mimi moc kricelo, tak bylo okriknuto. Ale po malych kruckach to jde. Treba kdyz hraju s detmi nejakou hru, tak se do toho cela „zazeru", necham emoce proudit a jednak si hru uprimne uziju, druhak mi je pote lehceji.

Když srovnám svoje pocity před vstupem do kurzu a teď, cítím se mnohem lehčí, radostnější a více ve svém středu. Změnu, která se odehrává uvnitř mne samotné vnímám i na svých dětech, které jsou lépe naladěné a vše plyne ve větší lehkosti, kterou evidentně vyzařuji. Děkuji za laskavé provázení Denisou, která má moc příjemnou energii. 

Kurz bych určitě doporučila. Denisa v něm předává to, co by ideálně měla dostat každá žena. Až teď si uvědomuji, že bych se do tématu ženství nikdy nepustila bez vedení, kterému důvěřuji.

Vzkázala bych ženám, které tíží témata ženství, maminky, emocí a těla..., že bolest a tíhu v tomto kurzu s Deniskou mohou odložit - a že je to vlastně ve výsledku velmi příjemné - i když se člověk se svou bolestí samozřejmě potká. To potěšení a radost ze života, které byly kdysi někde pohřbeny spolu s ženstvím, se vrací. A to je moc krásné. Takže velké díky.

Začala jsem být více autentická a to je pro mě velká úleva. Prostě jsem se přestala snažit v každé chvíli všem vyhovět, dávat jim emoční odezvu, všem poklonkovat. Hrozně se mi tím ulevilo.

Taky mi kurz pomohl cítit hněv, místo toho abych obviňovala sebe. Schopnost cítit hněv je pro mě veliký přínos, protože to pak neobracím proti sobě, a taky si pak mohu určit lepší hranice, aby mi bylo líp, bezpečněji a spokojeněji.

Jsem hluboce vděčná za to, že nejspíš díky uvolňování při meditacích mi přestaly návaly horka v souvislosti s menopauzou. Děkuji Denisce za citlivé vedení a také za nespočet vhledů při odpovědích. Postupně jsem se osmělila i k reakcím na fb. Byla to pro mě důležitá uvědomění. 

Kurz zejména prostřednictvím meditací velmi jemně a do velké hloubky pomáhá zvědomovat zranění a jejich uzdravení a tím podporuje emoční rozvoj.

Cítím se uvolněnější, otevřenější, sebejistější, ženštější, citlivější, rozhodnější. Děkuji za skvělý program.

Každej žene by som kurz doporučila, toto nás neučili v škole, ani doma a myslím, že je to dosť podstatné a potrebné pre život. Hlavne zíral môj manžel, čo sa so mnou deje, našťastie neušiel, vypočul ma a dokonca mi aj pomohol pozrieť sa na vec z iného uhla. Ďakujem za "manuál" a som šťastná, že som zistila, že je to všetko v poriadku.

Denisko, moc Ti děkuju za Tvou práci, za Tvůj přínos tomuto světu. Jsem Ti neskutečně vděčná za to, co děláš. Sama dobře víš, že to MÁ smysl.

S maminkou jsem se sice zdánlivě "jen" ubezpečila, že mám své bloky z dětství skutečně vyřešené, nicméně tato zkušenost, tento zážitek byl NÁDHERNÝ! 🥰 Tolik lásky a vděku jsem k mamince opravdu cítila snad naposledy ve dvou letech. Že ji miluji jsem jí také žvatlala do ouška naposledy někdy v té době, a to hřejivé upřímné objetí, s ponořením se do její láskyplné mateřské náruče, to si vybavuji snad naposledy opravdu ještě z doby kojenecké.

Může to znít jako klišé. Ale myslím, že jsem prožila zázrak. Na vlastní kůži jsem zakusila, jaké to je, když člověk "změní" příběh ve své hlavě, nebo jakoby změní svůj úhel pohledu. V tomto případě - vcítění se do druhé osoby, do osoby, která nadělala mnoho chyb.

Kdo nečetl můj životní příběh s maminkou, už ve zkratce: Maminka mě týrala psychicky i fyzicky, v dětství jsem se několikrát pokusila odejít z domu, později jsem si prošla všemi výkyvy přes anorexii, bulimii, sebepoškozování, pokus o sebevraždu, všechno jen proto, abych přiměla maminku si mě všimnout, abych jí dala najevo, že jsem tady taky. Neměla jsem její lásku, neměla jsem její pozornost, důvěru, ani zájem.

Já ji dnes hluboce chápu, já jí rozumím. Já jsem jí odpustila a já ji znovu hluboce miluji (po osmadvaceti letech). Já jí to dokázala říct do očí! Dokázala jsem to myslet upřímně, dokázala jsem ji obejmout a na oplátku jsem dostala dávno ztracenou, měkkou, milující a hřejivou náruč své maminky.

Denisko, děkuji Ti! Včera, symbolicky za plného svitu úplňku, jsem prožila jeden z nejkrásnějších večerů, okamžiků, prožitků svého života. Nezískala jsem nic hmotného, ani zaručeného. Já jsem prostě prožila světlo. Prožila jsem lásku.

DĚKUJU!!!🥰

Tento kurz bych nejraději darovala všem ženám ve svém okolí.

Pracuji na sobě už asi 8 let, prošla jsem různými kurzy, sebeláskou, terapií, radikálním odpuštěním, mapováním a až díky tomuto kurzu se mi podařilo pustit a opravdu odpustit věci, které mě více než 10 let tížily. Díky kurzu jsem si uvědomila spoustu věcí, pouštím, uvolňuji se a zazdrojovávám, teď už vím, že mým zdrojem je opravdu láska.

Všimla jsem si mnoha změn. I partner si všiml 🙂 jsem uvolněnější, více v sobě a více emoční a pro partnera zajímavější. 😀

Milé ženy 🙂

Vnímám posun v tom smyslu, že díky tomuhle semináři nejsem vždy k dispozici všem - a necítím se za to kdovíjak vinna....a začínám se řídit aktuálním pocitem. Uvědomila jsem si, že mě vyšťavuje už jen očekávání druhých - napíšu kdykoliv, protože ty tu jsi pořád... Odvolala jsem vyšťavující schůzky s vyšťavujícími lidmi. Vrba si odešla hovět 😀 

O víkendu jsem si zašla zaplavat a užívala jsem si, že jsem ve vodě....nadnášela mě, objímala mě...bylo to krásný...Dnes jdu zase 🙂 V sobotu večer jsem si udělala meditaci na přijetí těla a pak ještě masáž (s masážní rukavicí), taky jsem si udělala masáž obličeje s vanilkovým olejíčkem a quashou. Co bylo pro mě nový bylo to, že včera - po neskutečně dlouhý době - jsem se cítila v naprostým klidu, povolilo mi sevření sanice a celkově jsem vnímala takový hlubší klid....pro mě to je novinka, protože já jsem jinak živel neposednej 🙂 

Dějí se věci, i po 28 letech manželství mám pocit že je to krásnější než kdy předtím. Prošla sem si Přepisem limbického otisku, nedávno Retreatem pro páry. Ve svých 53 si užívám života plnými doušky. Konečně muž vnímá mé pocity, které jsem dlouho potlačovala, nikdy jsme se snad ani nehádali...

Dala jsem výpověď a už měsíc si užívám léta. Jsme tu jen jednou!💞

Všem ženám bych kurz LASKA JE TVŮJ ZDROJ doporučila. Je to tak osvobozující, krásné, chvílemi velice těžké, ale naplňující a uvědomující si, co vše jde. Jsou to tak krásné pocity a stavy v mém těle, někdy se to slovy ani nedá popsat. 

Lidé jsou na mě milejší, hovornější, usmívají se na mně i mračouni, pes by se jen mazlil, syn je pozornější a takový uvolněnější a víc se usmívá, líbí se mi úplně jiní chlapi 🙂 a ženy na mě hezky reagují, cizí muži zdvořilejší…

Chtěla bych moc poděkovat za krásnou práci, srozumitelnou a hlavně změny, které fungují, když chcete. Moc děkuji Denise za vytvoření takového programu, doslova to mění život a to jsem na začátku. Moje tělo je i takové uvolněné, z obličeje mi přijde, že některé vrásky zmizely 🙂 I pokožka hlavy mi přijde taková nenapjatá a myslím, že ve všech rovinách života to má skvělý vliv.

Největší změna nastala ještě před kurzem a to díky videu, kde Denisa mluvila o prožívání emocí a o tom být autentická. To byl asi obrovský zlom k tomu pochopit, že to takhle mám správně a že se nemusím učit je ukazovat, protože mě se za těch mých 41 let nepodařilo se naučit je skrývat (hlavně když se mě něco dotkne a pláču). Takže obrovský vděk, že jsem taková od narození a můžu se tak přijímat!!! A všechny lekce v tomto kurzu mě vedly k tomu být autentická ve všem, nejen v emocích a přijímat své tělo. V týdnu jsem mluvila s kolegou po telefonu (skoro se nevídáme, nevoláme si...) a on mi říká: Ty ji taková veselá, úplně je to slyšet z hlasu, jak se máš? A já: dobře, mám radost ze života! 😀

O víkendu jsem náhodou potkala po tři čtvrtě roce kamarádku a co mi poté napsala? Že vyzařují příjemnou pozitivní energii, díky které mi to sluší. Věřte sobě a rybce. Splní se Vám tak, co si hluboce a upřímně přejete. Držím všem pěsti a budu se těšit na sdílení Vašich zážitků.

Ahoj ženy, jsem opravdu dojata z toho jak program funguje. Včera jsem si zažila něco, co se nedá popsat slovy. Bolest, pláč, pocit odcizeni a pak večer a dnes pocit odpusteni a neskutečna úleva❤🙏 myslím, že léčení zenske linie je to, co jsem hodně potřebovala! Zatím jsme spálila negativní dopis, u toho si poplakala a pak prožila neskutečný zážitek (až bolestivy) pri meditaci... Dnes se cítím, jak kdyby mi spadl balvan že srdce. Je to vubec mozne? A to ještě nemám hotový třetí krok❤ myslím, že Denisa odvádí skvělou práci a ví co dělá! Určitě s tímto kurzem nekončím! Děkuji, děkuji a dekuji ❣❣❣

Dnes ráno ma prekvapila krasna kytica. Máme dnes s manželom 5. výročie svadby. Nielen kytica ma potešila a zahriala pri srdci, ale veta ktorá nasledovala... " Som pripravený a na chystaný na ďalšieho potomka" Bol to najväčší dar, ktorý som mohla dostať a počuť, pretože sme si povedali, že teraz to ešte nebude a posunuli sme ďalší prírastok do rodiny na neskôr, čo som si myslela, že aspoň o rok.

Verím, že aj toto odhodlanie, že to spolu zvládneme, súvisí s týmto kurzom, premenou, novou energiou a silou, ktorú vďaka Deniske všetky dostávame. Ďakujem Ti Denisa za tvoju krehkosť, no zároveň silu, ktorú nám predávaš cez online, tvoja práca je liečivá - ďakujem ❤️💞

Ahoj všechny ❤️

Chtěla bych zase s vámi po dalším týdnu podílet pár slov na téma maminka. Dnes jsem mamince napsala dopis vděčnosti, těším se, až jí ho zabalím do nějaké hezké stuhy a az bude ten správný čas tak předám. Jsem sama v údivu co hezkého jsem ji byla schopna napsat...diky vizualizacím z tohoto týdne jsem byla schopna změnit úhel pohledu a také to jak maminku vnímám. Z představy slabé a nespokojené ženy jsem se dostala a navnímala na silnou stastnou a láskyplnou zenu, pocítila jsem její podporu a přijetí a nacítila její vlastní zranění. Dovolila jsem si byt tou slabou, holčičkou, která nic nemusí, která nemusí zachraňovat maminku a která naopak cítí bezpečí a lásku u maminky...🥰

Tesim se na další týden.🙌

Milé ženy,

včera jsem jela za mamkou na otočku, z Brna do Ostravy a strávila s ní 2,5 hodiny. Cestou jsem se bála. Bála jsem se, že mě zase zabolí něco, co řekne a já budu jedovatá.  Moje maminka čekala s nachystanými fotkami a chtěla povídat. Chtěla být slyšela. Taťka poslouchal v povzdálí a ptal se mě: „Ty píšeš nějakou kroniku?". Já na to: „Ne, stárnu a chci slyšet i váš příběh.". Viděla jsem slzy v těch chlapských očích.

Je to zvláštní, ale vylízají mi krásné vzpomínky na dětství. Jakoby ty hezké vzpomínky byly někde schovány a zatlačeny. A já dnes vím, že mě má maminka milovala. A navždy bude. Mám otevřené srdce a věřím v život.

Přeju vám všem odvahu vstoupit do vod, kde to bolí, protože pod tou bolestí není konec. Pod ní je začátek. Objímám vás všechny.

Ahojte, chcela by som s Vami zdielat zazitky z meditacie z tohto tyzdna. Bola krasna, fakt nadherna, hrnuli sa mi slzy do oci a uvedomovala som si ako velmi svoje telo zanedbavam a ako ho skoro vobec necitim....A som tak vdacna, ze som si nou mohla prejst. Asi si ju pustim kazdy den.

Inak cely tento program je uzasny, kazdy tyzden si uvedomujem dalsie veci, prechadzam si bolestami i radostami. Zaroven vidim, ako sa mi zacina lahsie dychat, ako na mna okolie inak reaguje....A vlastne i ako ja reagujem inak v rovnakych situaciach....Situacie, ktore boli neznesitelne su teraz jednoduchsie, laskavejsie, znesitelne...

Kiez by sme vsetci vedeli v sebe najst viac lasky a mohla nami prudit dalej do sveta a ostatnym. 🥰😘

Tretia meditácia - telo

Až dodnes som po meditácii aj počas dňa cítila obrovský smútok, žiaľ a ľútosť. Doma som nebola taká usmievavá, ako sú na mňa všetci zvyknutí. Nikdy som nezažila ten pocit pri dotyku samej seba až doteraz. Myslela som si, že to mám spracované - postava typtop vyšportovaná, vlasy husté, krásne zuby... Ale aj napriek tomu mi pri meditácii tiekli slzy potokom.

Až dnes som dokázala so svojho dotyku pocítiť radosť, dovtedy stále len smútok, slzy, alebo nič, ako skala. A nakoniec úžasný pocit - začala som vnímať a pociťovať to, ako keď sa zaľúbiš na prvý pohľad do človeka, ktorého si čakala celý život. Ako sa hovorí - motýliky v bruchu. Prvý krát som sa zamilovala sama do seba a nikoho k tomu nepotrebujem. To je úžasné. 

A tiež sa mi žiadalo vravieť okrem ďakujem a milujem ťa, aj odpusť mi prosím a ospravedlňujem sa svojmu telu, že som ho zanedbávala a brala ho, ako automatiku. Na to mi vyskočilo hneď pobolievanie podbruška pri kontakte s nim a pohlavím.

Ďakujem za tieto krásne prežitky a hlavne, že to má zmysel...

Dobre ranko Ženy, snad to nebude poburovat, ale i tak to napíšu 🙂 Dnes ráno jsem si po hodně dlouhé době udělala dobře. V lásce ke svému tělu mám řekneme jistě mezery či výhrady, ale vše v tomto životě vnímám smysly a hodně přes tělo. Když nemám přítele (a to je většina času z 5 let, které trávím po rozvodu sama se synem), většinou nad nějakým sebeukojenim mávnu rukou. A když přece jen, tak si vše odbudu rychle, skoro jakoby s pocitem sebe pohrdání, že něco takového vůbec potřebuju, a výsledkem je jen takové malé uvolnění a někdy spíš vyčerpaní.

Dnes ráno jsem ale dopřála péči a lásku sama sobě, ze sebe, a dopřála jsem si nejen jeden, ale hned 2 orgasmy. Nespechala jsem a potom jsem jen tak ležela a usmívala se nad tím, jak úžasne se cítím, a jak miluji svoje tělo a jsem vdecna za to, že je takové, jaké je. 🙏♥️🌈 Musím říct, že jedu do práce s úplně jiným pocitem.. Myslím, že dnešní vděčnost za mě tělo se mi bude psát úplně sama 😇 Krásný a požehnany den vám všem Úžasným Ženám 🌹🌺🌻🌼🌸

Včerejší meditace na tělo... Ta včerejší, krása, nádhera, užívala jsem si to až do okamžiku, kdy jsem se pohladila po tváři. To spustilo proud slz (teď, když to píšu, tak taky) který nešel zastavit. Ač jsem vdaná (už dlouho a dlouho v krizi} tak mi chybí, jak mě někdo láskyplně pohladí po tváři.... Budu na tom muset ještě zapracovat..... Několikrát, nejspíš.

A pak jsem sedla a napsala dopis vděčnosti mamince. Byl už třetí v pořadí, ale ty dva předtím byly spíš taková křeč.... Tenhle byl opravdu od srdce. Došlo mi u něj, že maminka je jediný člověk, který mě má opravdu z celého srdce rád a nikdy mi vědomě neublíží.....

A v noci jsem měla sen, kde jsem stále řešila, že lidi kolem mě nedělají nic pro to, jak to já potřebuju abych byla šťastná.... Byl to takový snový chaos, že kterého jsem se vzbudila a první, co mě napadlo bylo: "Jak můžeš chtít po ostatních aby tě dělali šťastnou. Musíš se o to postarat sama! " Ne, že bych tuhle pravdu neznala a nedělala kroky ke svému štěstí, ale bylo to v tom snu, jako bych dostala ránu do hlavy, jakobomba, co mi vybuchla před očima.....

Tenhle seminář má velký smysl a potenciál. Děkuju Deniso.

Krasny den,

Deniso, rada bych Ti z celého srdce podekovala za Tvuj kurz Laska je Muj Tvuj nas zdroj. Je velmi jednoduchy, velmi efektivni a vede me do velkych hloubek. Otevira mi hluboka temata, o kterých jsem do ted vůbec nevedela. Prijde mi, ze po mesici pro me teprve zacina a ne konci. Moc Ti dekuji ze jsi a ze sdilis svou vasen a sve dary s nami vsemi.

U ctvrte lekce jsem velmi hltala cele uvodni video. Praxe na me ještě ceka. Vim, ze vyjadrovani emoci je me velke tema. U nas doma se vzdy o pocitech mlcelo, vse se zaviralo pod poklicku. A kdyz male mimi moc kricelo, tak bylo okriknuto. Ale po malych kruckach to jde. Treba kdyz hraju s detmi nejakou hru, tak se do toho cela "zažeru", necham emoce proudit a jednak si hru uprimne uziju, druhak mi je pote lehceji.

Dekuji 🙏

Milé, chci se s Vámi podělit o mé prožitky a uvědomění. Toto je totiž ten nejvíce laskyplný kurz, který jsem kdy absolvovala. Dnes jsem si řekla, že se ještě pověnuji tělu. Pustila jsem si video od Denisky a najednou slyším, můžete si napsat dopis vděčnosti svému tělu. Nicméně jsem si chtěla napsat dopis ještě rodičům. Přestože už jsem toho hodně vyčistila, cítila jsem, že to potřebuji.

Překvapilo mě, kolik zloby ve mně bylo na taťku, přestože už je skoro 5 let po smrti a jak jsem si nedovolovala se na něj zlobit, když je přece mrtvý. Padalo slz, ale víte co? Potom přišel dopis vděčnosti a já jsem snad poprvé pocítila, jak mám skvělé rodiče!

A tak si říkám, napíšu i tělu v čem se na něj zlobím. Panečku, toho bylo tolik, až jsem se toho lekla! Nicméně dopis vděčnosti mě znovuotevřel lásce a v meditaci se to ještě umocnilo. Já jsem snad poprvé v životě pocítila obdiv a krásu ke svému tělu. Jsem dojatá. A před pár dny, povídám muži: tělo je moudré a ví proč to dělá. No a najednou jsem si uvědomila, že to vlastně říkám sobě. Téměř pět let jsme se s mužem snažili o druhé dítko a já několikrát samovolně potratila. Byla jsem na sebe nazlobená. A najednou mi to došlo. Tělo je tak moudré, že ví, jak mám naloženo a nechce mě vyčerpat. Jsem tak neskutečně vděčná!!! Opravdový návrat do těla a lásce k sobě. Myslíme si, že to urvem hlavou, ale tělo a jeho moudrost neošidíme.❤️Denisa Říha Palečková srdečně děkuji💝