Buďte sama sobě nejlepší kamarádkou

Tento článek vznikl na základě rozhovoru, který jsem poskytla pro časopis ŽENA A ŽIVOT a můžete si ho přečíst ZDE a ZDE.

V psychologii existuje pojem vnitřní dítě a vnitřní rodič (otec/matka). Pokud by tam mělo místo něco jako „vnitřní přítelkyně“, co by mohlo být jejím úkolem?

Říká se “miluj bližního svého jako sebe sama”. A samozřejmě, mnoho z nás je k sobě velmi kritických, a vlivem toho nedokážeme pořádně milovat ani druhé.

Kritizujeme například svého muže, své děti… ale ve výsledku největším kritikem jsme samy sobě. Naopak, když k sobě dokážeme přistupovat vlídně a laskavě, promítá se tento přístup i na ostatní. Mít ráda sama sebe je proto opravdu klíčové, protože to ovlivňuje všechny vztahy v našem životě.

Když se nemáme rády, jsme k sobě tvrdé a kritické. Nejenže nedokážeme ani přijmout lásku od ostatních (i když nás opravdu milují, my to k sobě zkrátka nepustíme), ale chováme se pak i ke svým nejbližším jako k sobě sama.

Dětem a manželovi vyčítáme, co přitom v duchu nesnášíme samy u sebe. A výčitkami podněcujeme negativní postoje a začarovaný kruh ne-lásky je na světě.

Jak vidíte sama sebe jako svou nejlepší přítelkyni? Jak se vyvíjel Váš vztah k ní?

Pro mě ta cesta vedla přes tělo. Vnímání svého těla, a díky tomu svých skutečných pocitů. To mi pak dodalo i víc sebedůvěry a jasnější směr do života.

V mém případě to bylo i nalezení mé práce lektorky vztahů a intimity. Tuto cestu jsem započala ve 20 letech díky seminářům, na které jsem sama jezdila, a touze dělat v životě něco smyslu-plného, pomáhat druhým.

Jak mohu těžit z toho, když se mi podaří stát se sama sobě kamarádkou?

Získáte víc sebe-důvěry. Sebejistoty. Lepší intuici, díky které děláte lepší životní rozhodnutí. Víc osobní síly. Víc radosti ze života.

Z celého tématu čiší téma sebelásky. Kde taková sebeláska nejvíc drhne?

Ženy bývají kritické vůči sobě sama na té nejhlubší úrovni. Pochybují totiž už o svých pocitech. Zpochybňují, zda to, co vnímají, vnímají správně. Zda mají právo na to, cítit se tak, jak se cítí.

Nepochybně to má původ i ve stylu výchovy, kdy naše pocity mohly být často zpochybňovány a nebrány moc vážně. Nebo jsme za ně dokonce byly trestány. Mnohá z nás si vzpomene na výrok “Neřvi, nemáš důvod!” nebo dokonce “Neřvi, nebo ti jednu vrazím, ať máš důvod!”.

Dále pochybujeme o tom, zda věci děláme “správně”. Snažíme se vejít do toho, co se od nás vyžaduje. Nebo co si myslíme, že se od nás vyžaduje. To nás ale uvádí do rostoucího napětí, které se také musí někde projevit.

Mnohé ženy se takto potlačuje do vysokého věku. V dospívání spí s klukem, ne protože chtějí, ale aby je měl rád. Později s mužem, aby byl klid. Dají stranou své koníčky “pro rodinu”.

A pak v padesáti zjistí, že jim velká část života protekla mezi prsty. Že manžel odešel s milenkou. Že děti už vyrostly. Cítí se vyprahlé a smutné, že celý život vlastně obcházely sebe sama. A snaží se přijít na to, co by jim v životě mohlo udělat radost? Co mohou udělat pro to, aby jim jejich vlastní život dával smysl?

Tohle zjištění velmi bolí, ale právě to je bod zlomu. A pak už jen chvilku trvá, než se prokoušeme zpátky k sobě. A to zpátky k sobě znamená i ke svému tělu. Protože čím víc potlačujeme sebe sama, tím víc se odcizujeme i svému tělu. Právě skrze tělo cítíme. Tlak v břiše. Stažené hrdlo. Tíha na hrudi. Bolest u srdce.

Tělo k nám neustále promlouvá! A pokud se ho snažíme umlčet, můžeme se později propadnout do deprese. Do plochého ne-cítění. Včetně ne-cítění vlastního těla. Partner nás hladí, a jako by se dotýkal kusu masa. Máme spolu sex, a se mnou to nic nedělá.

Velkým tématem sebelásky je pak určitě i „Jak mít rád svoje tělo“. Čím to, že hlavně spousta žen je ke své tělesné schránce tak kritická?

Nepochybně na tom má lví podíl móda. To, co v dané době bývá považované jako krásné tělo. V časopisech a filmech a teď už i na sociálních sítích vidíme “vzor” krásného těla a krásné tváře.

Už malá děvčátka se začnou s těmi obrázky srovnávat. Naučí se dívat na sebe zvenku, namísto cítit sama sebe a své tělo zevnitř. Ženy pak cvičí ne proto, aby se dobře cítily, ale aby dobře vypadaly. I ty nejkrásnější ženy mají komplexy a připadají si nehezké. Vyvíjí nesmírné úsilí, aby dosáhly ideálu krásy.

Dvě velmi efektivní cesty, jak mít své tělo ráda, vedou přes vděčnost a láskyplný dotek:

VDĚČNOST

obsahuje uvědomění, za co vše jsem svému tělu vděčná. Nohám za to, že mě nosí po světě. Bříšku za to, že odnosilo dítě. Prsům za to, že odkojily třeba několik dětí. Rukám za to, že mohou hladit, vařit atd.

LÁSKYPLNÝ DOTEK

má obrovskou sílu. Ženám na svých seminářích, online nebo offline, doporučuji toto cvičení: dotýkejte se svého těla pozorně, pomalu a láskou. Děkujte mu přitom nahlas nebo v duchu za vše, co pro Vás už udělalo a dělá.

Pro mnohé ženy je těžké cítit ke svému tělu lásku. Pak může pomoci i láskyplný dotek třeba při masáži. Mnoho klientů naše masážního studia ARKAYA^® – Centrum těla a masážních výcviků CORE TOUCH^® říká, že se právě díky tomu naučilo plně milovat sebe sama a být sami sebou.

Na sílu láskyplného doteku nedám dopustit. Přibližuje nás totiž nám samým. Vyplavuje potlačené pocity, a spolu s tím přináší úlevu a prostor pro radost a lásku. A ti, kteří si dříve připadali oškliví, mění vztah ke svému tělu. Začínají si ho vážit, lépe o něj pečovat a zářit.

3 tipy, jak se stát sama sobě nejlepší kamarádkou:

1/ DENÍK VDĚČNOSTI:

Zapisujte si každý den alespoň 5 minut, za co jste sama sobě vděčná. Co se Vám ten den povedlo? Co se Vám v životě povedlo? Nezáleží na tom, jak velké nebo jak drobné skutky to jsou. Pravidelným zapisováním si trénujeme nové vnímání sebe sama, protože i sebekritika je návyk. Potřebujete ho přepsat novým návykem.

2/ LÁSKYPLNÝ DOTEK:

Když se například sprchujete nebo natíráte pleťovým mlékem, dotýkejte se svého těla jako největšího pokladu. Bez něj byste nemohly dýchat, běhat po světě, tvořit… Vnímejte, jak z vaší dlaně proudí láska.

Představujte si to, i když třeba zatím nic necítíte. Určitě dokážete s láskou pohladit své děti nebo kočičku. Dokážete pohladit i sebe 🙂 A také si zajděte na masáž. Vědomou a láskyplnou. A choďte na ni pravidelně 🙂

3/ PODĚKOVÁNÍ TĚLU:

Děkujte svému tělu za to, co vše pro Vás udělalo a dělá. Až když nám nějaká část těla začne vypovídat službu, uvědomíme si, jak je pro nás vzácná. Stačí mít bolavý zub nebo ječné zrno v oku, a náš svět se smrskne na vnímání bolesti. Všimněte si, co vše ve Vašem těle funguje každý den. Je to zázrak!

Díky láskyplnému postoji ke svému tělu začneme mít víc pozitivních pocitů. Zvýší se naše intuice a sebe-důvěra. Začneme si být jistější tím, co chceme a co nechceme. Co je správné pro nás i pro druhé. Co dělat a co nedělat. Kam vykročit. Co tvořit.

Pokud s Vámi tohle téma rezonuje, pak jsem právě pro Vás připravila živý online program pro ženy s velkou transformační silou LÁSKA JE TVŮJ ZDROJ, kde během 4 týdnů procházíme témata:

• VNITŘNÍ HOLČIČKA: láska k sobě sama ve své hravosti a kreativitě
• MAMINKA: láska k vlastní matce
• TĚLO: láska k tělu
• POCITY A EMOCE: láska ke svým pocitům a prožívání

Čas sledování si určujete sama, ale zároveň Vás provázím v reálném čase. Máte tedy mou podporu a také virtuální podporu dalších žen, které program prochází spolu s Vámi a se kterými se můžete (ale nemusíte) vzájemně inspirovat a sdílet.

© Mgr. Denisa Říha Palečková, 2020

Chcete tento článek zveřejnit či jeho části citovat na svém webu? Je to možné s uvedením autora (Denisa Říha Palečková) a zdroje článku (odkaz na tuto stránku). Zároveň nás prosím informujte na email [email protected] a pošlete nám odkaz na Váš web, kde je citace či článek umístěn. Děkujeme!

Pokud budete chtít uvést také informace o autorce, využijte tento odstavec: