ČT Sama doma: Seriál Vztahy – SEX PO PORODU

Ester Janečková, moderátor:

Ve studiu vítám naše milé hosty, kteří k nám chodí, dá se říct, pravidelně. Vítám Denisu Palečkovou a Richarda Vojíka. Vy jste oba učitelé v oblasti partnerských vztahů, vědomé sexuality a celostních masáží. Budeme spolu probírat partnerské vztahy, intimitu a sexualitu ve vztahu.

V soužití muže a ženy jsou určitě různá období, co se týče sexuality. Jak zvládat právě onu různost mezi partnery? Ideálem je asi vždy začátek, kdy je zamilovanost mezi nimi veliká a všechno se zdá být skvělé, ale potom to možná lidé chtějí i dál. Jak s tím naložit?

Mgr. Denisa Palečková, CBS., lektorka v oblasti osobního rozvoje a intimity:

My jsme zvyklí na určitý typ sexuality, kde je hodně vášně, a ta často vzniká spontánně na začátku vztahu, kdy se ještě neznáme. Můžeme toužit, protože ten druhý je neznámá osoba, je někde daleko, ještě ani nevíme, jak to dopadne… A na základě té touhy může vznikat vášeň.

A je logické, že po pěti, deseti letech, resp. zpravidla už po pár měsících se dostáváme do bodu, kdy ten druhý už není někde daleko, je s námi, a jak můžeme toužit po něčem, co už tady je? Je logické, že se mění i kvalita sexuality, ale my býváme někdy nešťastní, protože jsme naladěni právě na onu vášnivou, horkou kvalitu a máme zavřené oči před tím, že můžeme nalézt nové dimenze, které se objevují zase na základě toho dlouhodobého vztahu.

Ester Janečková, moderátor:

Takže ta touha by tam měla být stále, ale je jiná? Už to není ta touha po něčem, co nevím, jestli skutečně mohu mít?

Ing. Richard Vojík, CSB., lektor v oblasti osobního rozvoje a intimity:

Ještě je třeba říct, proč nám vlastně ona touha mizí – proč nám mizí přitažlivost a chuť věnovat se tomu partnerovi stejně, jako jsme se mu věnovali na začátku vztahu, protože to je právě jedna z věcí, která vztah depolarizuje, snižuje schopnost mít se ve vztahu víc rádi.

Přichází tam takové ty každodenní věci. To je ten gauč, ze kterého se díváme na televizi… A my už předpokládáme, že náš partner dělá věci tak, jak jsme na to zvyklí. A to způsobuje, že už tím druhým nejsme občerstveni a oživeni. Ale hodně do partnerství přináší, když se snažíme k němu každý den přistupovat nově. Je zajímavé, že ženy se to snaží dělat automaticky – pořád vztah vylepšují – zatímco muži mají pocit, že už toho jednoho dne dosáhli, mají krásnou ženu, dobyli ono území a jsou na něm.

Ester Janečková, moderátor:

Obsadili jej a to jim stačí?

Ing. Richard Vojík, CSB., lektor v oblasti osobního rozvoje a intimity:

Přesně tak. Ženy nastupují potom, to dobyté území zkrášlují a my muži už na něm jen jsme a přemýšlíme o dalších územích, což může být byznys, můžou to být děti…

Ester Janečková, moderátor:

… nebo jiná žena…

Ing. Richard Vojík, CSB., lektor v oblasti osobního rozvoje a intimity:

To je to nejzazší. To už chceme opustit vlastní území, utéct z něj, protože se nám tam nežije dobře. Ale my bychom měli pořád vytvářet zmíněnou polaritu znovu – dát ženě dárek ve chvíli, kdy víme, že ji to může potěšit… Třeba prstýnek. A ona si vždy, když si jej bude nasazovat, vybaví, že tehdy jsme byli na hezkém výletě na zámku, kde nám spolu bylo dobře.

Nejtěžší je, když muž dá ženě dárek ve chvíli, kdy něco provedl. Žena v danou chvíli onu kytku nebo diamantový prstýnek nebude mít ráda, nebude si jej spojovat s příjemnými chvílemi, a tedy opět to ten vztah depolarizuje. Takže mužům bych poradil, aby si na to dávali pozor.

Ester Janečková, moderátor:

Je moc fajn slyšet to z úst mužů, ale ženy by určitě rády věděly, jak mají v tu chvíli komunikovat, aby to muži nebrali jako útok, vezmeme-li v potaz, že má ona komunikace právě takový až útočný nádech… Jak to udělat, aby nás ten druhý chtěl poslouchat, vnímat, a abychom jako ženy nechtěly věci, které jsou třeba nereálné? Protože asi chceme mít vedle sebe chlapa, nechceme z něj udělat druhou ženu… Jak najít onu správnou míru?

Mgr. Denisa Palečková, CBS., lektorka v oblasti osobního rozvoje a intimity:

Jeden ze způsobů, jak zmírnit hrany komunikace, je láskyplná sexualita. To znamená, jednou z věcí je změnit úhel pohledu na sexualitu – automaticky neočekávat vášeň, výkon, žhavost, ale zaměřit se na láskyplnou vřelost. Do intimního kontaktu můžeme vstupovat i ve chvíli, kdy jsme vyčerpaní; i když jsme se pohádali, ale máme určitou otevřenost a jsme ochotni být s tím partnerem v přítomném okamžiku, vnímat ho a otevírat se sobě navzájem, a je třeba, aby to bylo na obou stranách. To dělá velmi mnoho.

Druhá věc jsou určité návyky v komunikaci, kdy partneři mohou dojít do bodu, že se opravdu slyší, že si opravdu naslouchají, a to potom dělá divy a průlomy, protože i když druhého slyšíme, tak často vnímáme nějaký jiný příběh.

Ester Janečková, moderátor:

A existuje opravdu nějaký návod na to, jak spolu správně komunikovat, vezmeme-li v potaz, že muž i žena komunikují rozdílně? Mně třeba trvalo hodně dlouho, než mi došlo, že když se smutně zatvářím, tak mému muži nedojde, že jsem smutná, a že mu to musím prostě říct…

Mgr. Denisa Palečková, CBS., lektorka v oblasti osobního rozvoje a intimity:

Přesně tak. Muži nedokáží vnímat ty jemné nuance našich pocitů. Jeden ze způsobů, které využíváme v našich seminářích a Retreatech pro páry (a je to opravdu průlomová technika, a to i pro lidi, kteří říkají „… my si spolu hodně povídáme, hodně spolu sdílíme, všechno si říkáme“), je tzv. ‚mluvící kolík‘. Pochází z indiánské tradice a spočívá v tom, že partner, který chce něco sdělit, si vezme do ruky nějaký předmět, který drží, a to znamená, že on je tím, kdo mluví. Sdělí, co mu leží na srdci, druhý naslouchá, potom se předmět předá tomu druhému a ten zopakuje, co slyšel (a ten, který mluvil, to kontroluje).

Ester Janečková, moderátor:

Ale může to zopakovat svými slovy, tj. jak to pochopil?

Ing. Richard Vojík, CSB., lektor v oblasti osobního rozvoje a intimity:

Přesně tak. Já to zopakuji svými slovy, vrátím předmět zpátky a teď je na tom druhém, aby mi řekl, jestli jsem to pochopil správně. Pokud ne, tak mi dovysvětlí to, co jsem nepochopil, já si předmět vezmu zpátky se slovy „… aha, takže je to takhle a takhle…“, poté jej vrátím tomu druhému a ten mi moje domněnky potvrdí, onen předmět mi vrátí zpět a já můžu pokračovat v nějakém podobném nebo úplně jiném tématu.

Ester Janečková, moderátor:

A ještě je tam asi zásada, že když chci řešit něco, co mi ve vztahu schází, tak nemám neříkat: ‚Ty jsi mi už dlouho nedal žádný dárek… Ty se se mnou málo bavíš…‘

Mgr. Denisa Palečková, CBS., lektorka v oblasti osobního rozvoje a intimity:

Ano. Mluvíme o vlastních pocitech – o tom, co my sami prožíváme, jak se ve které situaci cítíme, a ten druhý opravdu naslouchá. My se takto trénujeme v tom, abychom zastavili své myšlenky a argumenty, ospravedlňování – abychom opravdu slyšeli, jak se ten druhý má. Někdy můžeme být až překvapeni z uvědomění si toho, že něco říkáme, ale ten druhý to slyší po svém. Tato metoda slouží právě k takovému uvědomění.

Ing. Richard Vojík, CSB., lektor v oblasti osobního rozvoje a intimity:

A důležitá věc je dotýkat se. Když se do sebe zamilováváme, tak se pořád snažíme dotýkat. Když už jsme v tom partnerství delší dobu, tak je v něm větší a větší distanc. Nakonec je to ‚od televize k ledničce‘ (žena je u ledničky a muž drží ovladač) … Je třeba k sobě vědomě přicházet. Ženy to dělají – tohle je pro muže. Muž má přijít domů, vědomě ženu pozdravit, pohladit ji – uznat tím dotekem, že je žena doma, protože ženy strašně moc vnímají právě přes dotek.

Ester Janečková, moderátor:

Kéž by náš dnešní pořad poslouchali zejména muži… Moc vám děkuji, že jste přišli. Těším se, že zase brzy do Sama doma přijdete. Příště bychom si měli probrat takové ty krizové situace ve vztahu, třeba období po porodu, kdy se sexualita a potřeby žen a mužů mění, a jak takovéto náročné období zvládnout.

Záznam pořadu ČT Sama doma vysílaného 22.4.2013 si můžete pustit zde:

© Mgr. Denisa Říha Palečková, 2013

Chcete tento článek zveřejnit či jeho části citovat na svém webu? Je to možné s uvedením autora (Denisa Říha Palečková) a zdroje článku (odkaz na tuto stránku). Zároveň nás prosím informujte na email [email protected] a pošlete nám odkaz na Váš web, kde je citace či článek umístěn. Děkujeme!

Pokud budete chtít uvést také informace o autorce, využijte tento odstavec: