Naučte se znát sami sebe i svého partnera

Jako muži a ženy jsme tak odlišní, že slova mohou být ve snaze si porozumět mnohdy zavádějící. Proto je důležité, aby spolu komunikovala i naše těla. Žena tak dodává muži víc citu a moudrosti, muž přináší do těla ženy radost a lehkost.

Začneme rovnou tantrickou masáží, která je u nás ještě pořád trochu tabu. Proč si myslíte, že tomu tak je?

Dnes je mnohem méně tabu, než v době, kdy jsme s ní v Čechách začínali. To bylo v roce 2001 a nikdo pořádně nevěděl, o co jde. V prvních letech pak naši klientelu představovali hlavně muži. Dnes je situace úplně jiná. O tantra masáži píše běžně celá řada časopisů.

A dnes už tantra masáž vyhledává rovněž mnoho žen. Je to pro ně nejenom způsob relaxace nebo určitého dobrodružství, díky tantra masáži chce žena poznat sebe samu… Rozvíjet se. Poznat dobře své tělo. Zažít víc vášně a radosti, v sexualitě i v životě. Ženám tantra masáž může mimo jiné velmi pomoci se sebepřijetím. Stávají se spokojené a také sebevědomější.

Jak se vůbec stalo, že jste se o ni začala zajímat?

Když mi bylo dvacet, měla jsem pocit, že v sexu přece musí být něco víc… A tak jsme s mým tehdejším partnerem jeli na seminář tantry. Postupně jsme absolvovali v tantře dvouletý výcvik. Další běh výcviku jsem pak už překládala a asistovala jsem při něm. Na výcviku jsem se učila i celou řadu dotekových technik. Ty jsem postupně dál rozvíjela v seminářích v Německu a USA. Z toho, co jsem se naučila a ověřila v praxi, se vyvinul můj vlastní přístup.

V roce 2005 jsme pak spolu s Richardem Vojíkem otevřeli první semináře Umění doteku (smyslný rituál masáže těla) a Joni a lingam (intimní masáž pro muže a ženy). Oba dva kurzy byly okamžitě naplněné, a my jsme otevírali náhradní termíny. Od té doby děláme zmíněné kurzy několikrát do roka. Základní dva kurzy jsme rozšířili o dalších šest. Společně tvoří celek, který nazýváme Škola celostní smyslné masáže. Na žádost mnoha lidí jsme tyto kurzy učili také v Belgii, Dánsku, Polsku, Anglii a řadě dalších zemí.

Vystudovala jste sociologii, co má společného tantrou?

Sociologie je věda o tom, jak funguje společnost. Jak vznikají a formují nás společenská pravidla. Sexualita není jenom o našem těle a přirozených pudech. Společnost, v níž žijeme, má na naši sexualitu zcela zásadní vliv.

Naše sexualita je totiž velmi ovlivněna křesťanskou tradicí. I pokud jsme vyrůstali jako „ateisté“, přesto máme ve společnosti velmi zakořeněné přesvědčení, že tělo a sexualita jsou špatné. Nevíme, jak reagovat na děti, když se dotýkají svého pohlaví a hrají si na doktory. Vyrostli jsme v tom, že je na tom něco špatného.

Nezletilí „nesmějí“ vidět sex a nahé tělo v televizi. O sexu se mlčí a kolují báchorky o tom, že děti nosí čáp. Proč máme tendenci tvrdit dítěti, které vzniklo milostným spojením dvou těl, že sex neexistuje. A že to je něco zvláštního, o čem se nemluví a na co si musí počkat?

Díky nedostatku informací pak děti již během základní školy poznávají sexualitu skrze pornografii. To je velká škoda, protože získávají zkreslený pohled na sexualitu a sexuální potřeby mužů a žen. Děti, dospívající i dospělí pak sami sebe porovnávají s tím, co vidí v televizi. Vědomě i podvědomě.

A většina lidí má pocit, že je s jejich tělem a/nebo sexualitou něco špatně. Ženy nevěří tomu, že mají krásné tělo. Masturbace je pomalu sprosté slovo a každý se tváří, že se ho to netýká. Přitom laskavý dotek na vlastním těle, který přináší potěšení a vzrušení, je nádherný způsob, jak kultivovat svou vlastní energii a povznést i partnerskou sexualitu.

Díky tomu, že sexualita je ale pořád takové tabu, se mnoho jednotlivců i dvojic trápí. Chybí nám otevřená komunikace o tom, co kdo potřebuje, co koho naplňuje. A často to ani nedokážeme sami pojmenovat, nerozumíme vlastnímu tělu. Zpravidla jako ženy máme pocit, že partner není dost citlivý a špatně se nás dotýká. Ale přitom mnohdy nedokážeme rozproudit potěšení v těle ani my samy. Jak to pak má udělat náš muž?

Jako sociolog si jistě všímáte poměrů ve společnosti, myslíte si, že je lidstvo šťastné?

Jeden z mých učitelů, zakladatel profese „Sexological Bodywork™“ (sexuologická práce s tělem) Joseph Kramer, nás překvapil zajímavým zjištěním. V Kalifornii, kde profese před více než deseti lety vznikla, je dnes již běžné, že psychoterapeuti posílají své klienty k těmto odborníkům. Je to v průměru třetina jejich klientů, u kterých poznají, že příčina jejich duševních problémů leží v oblasti sexuality.

Naše zkušenost to také dokládá. Tolikrát jsem slyšela z úst absolventů našich seminářů, že jim víkendový kurz práce s tělem dal víc než roky mluvené psychoterapie. Ať už se jedná o celostní smyslnou masáž nebo o vědomé milování, které učíme na kurzech pro páry, vliv našeho těla je zcela zásadní. Ve škole se učíme počítat integrály, ale neučíme se, jak rozvíjet v těle radost a jak se chovat ve vztazích. Přitom tyto dovednosti jsou pro náš život zcela zásadní.

Pomáháte i v oblasti partnerských vztahů. Dá se vůbec něco jako „vztah“ naučit?

Ano. A jak už jsem se zmínila, nám vzdělání v oblasti vztahů tolik chybí! Proto jsme založili takzvanou Školu šťastného partnerství (www.kurzypropary.cz). Předáváme lidem praktické informace, jak odlišně prožívají život muži a ženy. A to nejen v oblasti sexuality, ale například i jak odlišně komunikují a jak jiné máme hodnoty. Jak je pro ženy důležité cítit a projevovat emoce. A jak muži mohou s emocemi ženy zacházet.

Většina mužů má tendenci si myslet, že například ženský vztek nebo pláč je nějaká „chyba v systému“. A že se dá buď zastavit, nebo nějak vhodně „vyřešit“. Ženy ale potřebují svoje emoce projevit, nejen řešit. Jsou jako počasí. Když prší, také se neptáme proč a nesnažíme se s tím něco dělat. Jenom si vezmeme deštník, nebo si užíváme kapky deště.

A co lze udělat s tím, aby se lidé nezačali odcizovat v intimní oblasti?

Předpoklad, že sexualita časem „vychládá“ a že z dvojice vášnivých milenců se stanou dva – v lepším případě – přátelé, kteří se starají o děti a složenky a lože spolu sdílejí zřídka či vůbec, je chybný. A do toho si myslí, že všichni ostatní žijí „hollywoodský sex“, jenom s nimi je něco špatně! Já to vidím jinak.

Proč by se dvojice milujících lidí měla v posteli sobě postupně odcizovat? Přirozené je naopak to, že se i intimní život partnerů s rostoucí životní zkušeností a znalostí sebe navzájem prohlubuje. K tomu ale potřebujeme trochu jiný pohled na sexualitu. Skoro by se dalo říct, že na kurzech doplňujeme takové to vědění, „co nám o sexu nikdo neřekl“. Jsou to zcela zásadní informace. Přitom jednoduché, vycházející z naší přirozenosti.

Dnes se lidé zhusta rozcházejí, čím to bude?

Z mého pohledu se až 80 procent dvojic a manželství rozpadá jenom proto, že partneři nemají dostačující informace o tom, jak spolu jako muž a žena žít. Jak spolu komunikovat. A jak rozvíjet intimní život. Žijeme na základě mylných předpokladů o tom, jak se chová správný muž a správná žena. A jak by měl vypadat sex.

A pak přijdou děti…

Rodiče jsou připravováni na porod a rodičovství. Ale ne na to, jaký to může být zásah do partnerské intimity. Nejde jenom o změnu životního stylu, ale i fakt, že většina žen přijde při porodu o citlivost ve vagině. Obzvlášť, když je porod doprovázen nástřihem nebo dokonce císařským řezem. Intimní život pak může doprovázet i bolestivost.

Rodiče by měli dostat extra také „sexuální výchovu“ k situaci po porodu. K tomu, jak znovu obnovit vzájemnou partnerskou intimitu. I jak léčit případná porodní zranění. Že jizvy je důležité jemně masírovat. Že je důležité dát průchod někdy i náročnějším pocitům smutku a bolesti. Protože když zůstanou neprojeveny, blokují i sexualitu ženy.

Myslíte si, že lepší sex znamená i lepší vztah?

Ano, jednoznačně. Platí to alespoň pro většinu lidí. Na kurzech pro páry znovu a znovu vidíme, že jakmile se „vyladí“ tělesná stránka a lidé se začnou fyzicky milovat, tak řada partnerských „problémů“ spontánně zmizí. Naopak mezi partnery narůstá pocit lásky, souznění a vzájemného porozumění.

Vaší specialitou je vaginální mapování. Můžete nám vysvětlit, co to je?

Vaginální mapování je jemná doteková technika, díky které se probouzí citlivost vaginálních stěn. Spolu s tím se oživuje tělo i duše ženy. Žena se vrací ke své podstatě. Jak říká Joseph Kramer, pro nás ženy je to cesta k objevení vlastní identity. Jako ženy samy sebe poznáváme a rozvíjíme skrze tělo.

Není to cesta intelektu a názorů. Tělo je pro nás zcela klíčové. A je nádherné a magické. Umí dát život a výživu. Je nesmírně moudré… Vaginální mapování pomáhá znovu nalézt a prohloubit jeho moudrost. Dodává nám radost a umožňuje nám sebepoznání.

Jak ale při takových intimních lekcích překonat stud?

Stud se přirozeně rozpouští tím, jak začneme svoje tělo zkoumat. Najednou zjišťujeme, jak je vše samozřejmé a krásné. Vzpomínám na jednoho našeho klienta z Irska. V Irsku je velmi silná katolická výchova dodnes. Lidé v sobě nesou hluboký pocit, že jejich tělo a sexualita jsou zcela špatné. Po několika masážích nadšeně říkal: „Vždyť je to vlastně úplně přirozené! To je energie! Je to krásné!“ Jakmile přestaneme věnovat nadbytečnou pozornost svým myšlenkám a věnujeme se pozorování a prožívání těla, svět se zjednoduší a zkrásní.

Podnikáte a přitom máte malé miminko. Jak se vaše práce snáší s mateřstvím?

Než se malý Pedro narodil, měla jsem obavy, zda moje práce, kterou miluji, nebude trpět. Vidím, že pro mnoho žen je mateřství výrazným přelomem v jejich kariéře. A pro mnoho dvojic i negativním zlomem v jejich vztahu. V mém případě se ale neprojevilo jedno ani druhé. Naopak, jak práce, tak náš vztah s manželem nabral ještě další krásnou dimenzi. Obojí je plnější a ještě radostnější.

Své práci se věnuji bez přibližně dvouměsíčního utlumení po porodu naplno jako dříve. Přes týden mohu pracovat z domova. Většina víkendů patří seminářům, kam mrňous jezdí s námi. Obojí je možné nejen díky skvělé podpoře mého muže, ale také díky pravidelnému hlídání. Nejprve jsem z představy pomocnice v domácnosti byla tak trochu nervózní. Také mne znervózňovala myšlenka, že proto, abych sama mohla pracovat, musím každou takovou hodinu platit někomu jinému.

Takže je to dobrá investice?

Ano, rozhodně! Doporučuji všem maminkám, nechte si pomoci tak moc, jak je to jen možné. Zapojte profesionální pomocnice na hlídání a úklid, případně vaše maminky nebo další příbuzné a známé… Potřebujete čas nejenom na svou práci, ale i na sebe samu a na svého partnera…

Je hloupost, když si dvojice myslí, že pár let počká, až dítě odroste, aby zase mohla kultivovat partnerský vztah. Zpravidla je na to už pozdě. Oba dva jsou rozhádaní, muž má milenku a podobně. Má zkušenost je, že se v našem životě nezměnilo nic kromě toho, že je nás teď víc a prožíváme víc radosti z mrňouse. Neutrpěla kvalita našeho vztahu ani objem mé pracovní činnosti, která mě velmi baví a naplňuje.

Jak přistupujete ke svému děťátku? Přebrala jste výchovu, kterou znáte z vlastní rodiny, anebo máte svůj vlastní, originální způsob?

Jsou mi blízké principy kontaktního rodičovství. Moc ale nečtu příručky o výchově. Řídím se svou vlastní intuicí. Věřím, že děti jsou samostatné bytosti, které je důležité milovat a respektovat. Vlastní pocity jsou pro mě významnější, než poučky, jak „se“ to dělá.

V době mého dětství se věřilo ve výchově často zcela jiným principům, než které jsou moderní teď. Jako ženy máme úžasně vyvinutý cit. A pokud ho netlumíme, zpravidla velmi přesně víme, co je třeba dělat a co potřebuje naše dítě.

Jak odpovíte, až se dítě zeptá: „Mámo, jaké je tvé povolání?“

Říkám o sobě, že jsem lektorka v oblasti intimity a partnerství. Zjednodušeně bych odpověděla, že učím lidi, jak být šťastní. Jak si vážit sama sebe i druhých. Jak mít rád své tělo a rozumět mu. Jak se milovat. Jak si věřit a následovat svoje sny…

CO JE TO TANTRA MASÁŽ?

S tantra masáží se můžeme potkat v mnoha různých podobách. Pro někoho je tantra masáž její vnější podoba. Smyslný rituál, který zahrnuje nejen olejovou masáž, ale také hlazení kožešinkou, peříčky, masáž horkými žínkami apod. Jde o probuzení celého těla a smyslů.

Hodně se toho děje ovšem také na vnitřní úrovni. Proto je třeba dobře si vybrat, kam a ke komu člověk na tantra masáž jde. Její síla a kouzlo spočívá totiž nejen v pěkném hlazení a exotickém prostředí se svíčkou a vonnou tyčinkou. Kvalitní tantra masér nebo masérka prošli důkladným výcvikem a praxí řádově ve stovkách hodin. Masáž se naučili nejen dávat, ale mnohokrát ji i přijímali.

Díky tomu tak mohli projít vlastní cestu osobního rozvoje skrze práci s vědomým dotekem v kontextu lidské sexuality. Účastníkům seminářů se bez nadsázky proměňují životy. Někomu více, někomu méně, záleží na tom, na kolik daný člověk již žil v souladu sám se sebou. Je to vědomá práce s dotekem a tělem.

A každý, kdo se na tuto cestu vydá, začne nově a hluboce poznávat sám sebe. Rozvíjet svou radost, svou životní energii. A postupně se zbavovat všeho, co ho na této cestě brzdí. Když někdo projde tuto cestu na vlastní kůži, změní se mu zpravidla také pohled na sexualitu. Začne ji chápat v její šíři, plnosti a přirozenosti. Rozumí, že je to základ naší vitality, radosti a zdraví.

A že práce se smyslností má mnohem větší přesah než zpestření sexuálního života. Že zasahuje do všech jeho oblastí. Ke kvalitní tantra masáži patří přístup plný respektu a úcty k tomu, kdo dotek přijímá. Nejde jen o provedení předepsaného postupu.

Kvalitní masážní terapeut by také měl vědět, že ženy a muži prožívají sexualitu a doteky odlišně. Například ženy přímočarý dotek v oblasti pohlaví blokuje a uzavírá. Mužům naopak dodává energii a otevírá jejich srdce.

To bohužel neví ani mnoho partnerů! Každý pak toho druhého hladí tak, jak by si to sám přál. A ženy jsou frustrované, jak jde muž hned „na věc“. A muži jsou přesvědčení, že je jejich žena nemiluje. Jak jinak by totiž mohla opomíjet to nejcennější, co na těle mají?

Díky přijímání tantra masáže tak mohou muži i ženy rozšířit repertoár svého prožívání. Naučit se mnohé o svém těle. Rozvíjet schopnost cítit a užívat si potěšení. Spontánně se pak stávají také lepšími milenci. Jsou nasycení a dokážou vstoupit do větší rozkoše. Jsou spokojení a trpěliví. Během přijímání doteku se současně také jako vedlejší efekt inspirují, jak se pak sami mohou partnera či partnerky dotýkat.

Připravila: Šárka Schmidtová

© Mgr. Denisa Říha Palečková, 2015