Hned po uspokojení žízně a hladu potřebujeme pro svou výživu právě fyzický kontakt.
Také vědecké studie dokumentují, že miminka, která jsou objímána, dotýkána a masírována, se vyvíjejí mnohem rychleji než ta, která jsou pouze krmena. V kritických případech je dotek a láskyplný fyzický kontakt určujícím faktorem pro jejich přežití.
Dotek potřebujeme i dále v průběhu dětství, dospívání a dospělosti. Z různých důvodů se ho dětem i dospělým často nedostává v takové míře a kvalitě, kterou by potřebovali.
Máme spontánní potřebu naše blízké a milované osoby hladit, držet a objímat. Z různých důvodů se tomuto instinktu bráníme. Celé generace vyrůstaly a dále vyrůstají tak, že první kontakt po příchodu na svět není matčino bříško a prso, ale studené lékařské přístroje a nástroje a mechanický dotek v gumových rukavicích. Čerstvě narozená miminka s ukrutnou potřebou fyzického kontaktu s tělem matky jsou odnášena na uzavřená oddělení a maminky jsou vyzývány, aby si po porodu v klidu bez děťátka odpočinuly.
Tím je narušována ta nejzákladnější potřeba kontaktu a pocitu bezpečí. Žádné savčí mládě nezůstává po příchodu na svět bez bezprostředního kontaktu s tělem matky. Narušení této prvotní potřeby tělesné blízkosti vede na straně miminka i matky k pocitu bolesti a dezorientace, kterou mohou potlačit jedině určitým uzavřením se a odcizením – sobě sama i sobě navzájem.
V průběhu života pak často sbíráme další série zranění, kdy se namísto blaženého rozpuštění se v kontaktu a lásce sevřeme do napětí a izolace. Často to pak děláme již zcela automaticky. A zapomeneme, že by to vůbec mohlo být nějak jinak. Tento vzorec pochopitelně prostupuje i naši sexualitu.
Naštěstí lze i zanedbané potřeby našeho těla a duše kdykoliv zpětně dosytit. Proto je práce s láskyplným vědomým dotekem tak významná, tak zásadní. Umožňuje nám napojit se na základní zdroj své živosti a radosti. Nabýt nám náležící pocit jistoty a bezpečí. Základního životního ukotvení se ve vlastním těle.
Již 12 let pořádám semináře v oblasti vědomého doteku a intimity. A stále znovu a znovu slyšíme otázku: “Jak mám v sexualitě vychovávat své děti? Jak mluvit o sexu od těch nejmenších po dospívající?”
Ovšem ještě důležitější než to, co o sexu říkáme, je to, jak sexualitu prezentujeme neverbálně. A sexualita se pochopitelně projevuje skrze doteky.
Pokud je v otázce těla a sexuality doma napětí, mohou rodiče říkat dětem cokoliv… řeč těla je zásadní.
Když se dotýkáme vědomě, když dotekem vysíláme lásku a přijetí, dáváme tak druhému možnost sebe-poznání a sebe-přijetí. Takový dotek je darem. Ať již v kontextu partnerství, v kontextu rodič-dítě, mezi přáteli, mezi kolegy či i sobě cizími lidmi. Vědomý láskyplný dotek bychom měli pravidelně věnovat i sami sobě.
Těšíme se na vás!
© Mgr. Denisa Říha Palečková, 2019
Chcete tento článek zveřejnit či jeho části citovat na svém webu? Je to možné s uvedením autora (Denisa Říha Palečková) a zdroje článku (odkaz na tuto stránku). Zároveň nás prosím informujte na email [email protected] a pošlete nám odkaz na Váš web, kde je citace či článek umístěn. Děkujeme!
Pokud budete chtít uvést také informace o autorce, využijte tento odstavec:
Pravidelná inspirace
pro šťastný život a vztahy?
Vyplň svůj e-mail a nejnovější články a videa budou chodit přímo do Tvé schránky.