IKIGAI aneb „Člověk hledá smysl“

Pro vysvětlení japonského IKIGAI jsem si vypůjčila název knihy Viktora Frankla: Člověk hledá smysl (tuto útlou knihu rakouského psychologa, který přežil koncentrační tábor, velmi doporučuji přečíst!). IKIGAI totiž volně přeloženo znamená něco jako „důvod k bytí“. Zkrátka to, že pro „něco“ máte chuť každé ráno vstát. Když máte silné PROČ, zvládnete každé JAK. Máte víc energie i radosti.

Toto téma na první pohled není přímo z mého “oboru”, ale přesto je s ním úzce provázáno. Spolehlivě se totiž objevuje s větší či menší intenzitou pro absolventy transformačního výcviku CORE TOUCH^®. V průběhu let byly zkušenosti z našich kurzů pro stovky účastníků impulsem, najít si své IKIGAI.

Když si v sobě – ve svém těle a duši – prožijí určitou kvalitu a plnost života, již se jí nechtějí vzdát. Někdy pro to musí udělat i zásadní životní kroky; nezřídka je to změna profese, nebo alespoň změna přístupu ke své práci.

IKIGAI je důležité z pohledu jednotlivce a jeho či její seberealizace.
Všichni toužíme po tom, abychom cítili SMYSL svého života.
Může to být provázáno se smyslem naší práce a dalších aktivit, i smyslem vztahů v našem životě.

Také v partnerských vztazích je důležité, aby nás spojovalo víc, než že je nám spolu dobře. Páry, které jsou spojeny s nějakým větším PROČ společného vztahu, mají mnohem větší šance překonat krize a neztrácet energii malichernostmi. I konflikty, které jsou nedílnou součástí společného růstu, snáze překonají a rychleji se z nich učí.

Tím “PROČ” může být společný cíl, například vychovat šťastné děti… ale v dnešní době jsme svědky tolika rozchodů a rozvodů a porůznu spojovaných rodin, že je nám jasné, že to jako nosný společný cíl zpravidla nestačí. Zdá se, že jako smysl života potřebujeme něco víc… Ten, kdo není spojený se smyslem svého života – tedy s tím, co ho motivuje, pro co s radostí vstává z postele a pro co mu stojí za to se překonat – bude mnohem snáze vidět negativa na partnerovi.

Z nedostatku osobního naplnění někdy přetěžujeme vztah touhou po pozornosti a pocity, že se nám od druhého nedostává to, co bychom potřebovali. Někdy jsou to ovšem jen projekce vlastní životní nespokojenosti.

A proto vám přináším pomůcku, jak své IKIGAI najít.

Zdroj: Pinterest

Můžete se zeptat sami sebe:

1/ V čem vynikám? Co mi jde dobře?
2/ Co mě baví?
3/ Co po mě druzí nejčastěji chtějí? Na co se mě ptají? Co by prospělo světu?
4/ Zaplatí mi za to někdo?

Když najdete průsečík v odpovědích na výše uvedené 4 otázky, máte vyhráno. Našli jste své IKIGAI !

Když jsem se s konceptem IKIGAI poprvé seznámila, zaplavila mě vděčnost, že jsem svůj “průsečík” našla už během studia na vysoké škole. Předcházely tomu roky tápání a nepříjemných obav, že většinu svého života budu muset zasvětit činnosti, která mi nedává smysl. Studovala jsem dobře, ale opravdu mě trápilo, že jsem neviděla skutečný PŘÍNOS vědecké práce, kterou jsem jako studentka dělala. Přála jsem si tvořit něco UŽITEČNÉHO.

Mé přání se začalo zhmotňovat na počátku tohoto tisíciletí 🙂 V roce 2001 jsem začala masírovat (celostní smyslnou masáž, kterou jsem o pár let později začala učit) a v roce 2002 jsem vedla svůj první seminář.

Byly to malé krůčky, které mě ale nesmírně naplňovaly a vnesly do mého života víc světla, radosti a chuti dál tvořit. Najednou už jsem se nemusela ptát zda to, co dělám, má nějaký smysl. Viděla jsem a cítila, že MÁ. Bylo to hmatatelné a jasné.

Když se téměř o 20 let později ohlížím, zaplavuje mě vděčnost nad dosahem, jaký moje práce měla. Že jsem vnesla významné impulsy do světa vzdělávání o intimitě a vztazích nejen v Čechách a na Slovensku, ale i v mnoha dalších zemích i kontinentech. S radostí myslím na to, že plody naší práce jsou dnes doslova i na druhém konci světa – totiž v Austrálii a na Novém Zélandu 🙂

A vše začínalo po malých krůčcích. Na začátku byl tichý, ale neoblomný vnitřní hlásek, že se přece nemůžu spokojit s tím, co jsem viděla okolo sebe. Totiž s faktem, že bych měla většinu dne a života trávit prací, která mi nedává větší smysl.

Tím nechci nikoho navádět k tomu, aby bezhlavě dával výpověď… možná své IKIGAI najdete ve stejných podmínkách, ve kterých teď žijete, když v nich uvidíte širší souvislosti a hlubší význam. Zkrátka když změníte SVŮJ přístup a úhel pohledu.

Příklad ze života

Kdysi jsem vyslechla příběh o neobyčejných veřejných záchodcích. Byly zářivě čisté a už při vstupu do nich bylo něco neobvyklého a milého. Ten, kdo přišel udělat svou potřebu, byl pozdraven zářivým úsměvem muže, který se o čistotu WC staral. Svou práci dělal s entuziasmem, chutí a nebývalou energií. Radost z něj sršela na všechny strany, a také ji zprostředkoval všem, kdo na WC přišli. Lidé, kteří často vstupovali ve spěchu a zamyšlení, odcházeli s úsměvem na rtech a dobrým pocitem. Právě díky tomuto muži. Klíčem k celému kouzlu byl jeho přístup. Své povolání správce veřejných toalet bral s veškerou zodpovědností. Byl hrdý na to, že lidem zprostředkovává tento nevšední zážitek. Že během pár minut dokáže díky prostředí a několika málo slovům vnést do jejich života nový impuls a radost.

Jiný by se na jeho místě mohl zalykat pocitem hořkosti… pro něj to však byla největší chlouba. Jeho práce mu dávala hluboký smysl, protože si jej v tom, co dělal, našel.

A tím chci říct, že i když třeba z toho, co teď děláte, neskáčete radostí, možná i v rámci dané pozice a situace je x dalších variant, jak ve stejných podmínkách svůj smysl najít.

Opravdu stojí za to, vzít si tužku a papír, a na každou z otázek si napsat alespoň několik odpovědí. Možná budete překvapení, co objevíte.

Jaké je vaše IKIGAI?
Kolik prostoru má ve vašem životě?
A pokud to není mnoho: co byste mohli udělat pro to, abyste jej žili každým dnem, po většinu dne?

Těším se na vaše komentáře!

© Mgr. Denisa Říha Palečková, 2019

Chcete tento článek zveřejnit či jeho části citovat na svém webu? Je to možné s uvedením autora (Denisa Říha Palečková) a zdroje článku (odkaz na tuto stránku). Zároveň nás prosím informujte na email [email protected] a pošlete nám odkaz na Váš web, kde je citace či článek umístěn. Děkujeme!

Pokud budete chtít uvést také informace o autorce, využijte tento odstavec: