Jak si více užít sex?

Dnešní doba,  zdá se, sexu přeje a tak se to návody na skvostné orgasmy v knihkupectvích, časopisech i dalších médiích jen hemží. Jako odborník a lektor v oblasti sexuality a vztahů vidím ovšem i druhou stránku mince. Potkávám ženy, muže a páry, které se domnívají, že ložnice sousedů praskají ve švech rozkoší, a jen u nich doma je něco špatně…

Jakkoliv je téma sexu a extáze populární, statistiky prozrazují, že s naší schopností si užívat to zase není tak žhavé.

Přestože doba, kdy bylo vědecky dokázáno, že ženy fyziologicky nejsou uzpůsobené k prožitku orgasmu (a ty, co dokazovaly opak, hořely na hranicích), a soulož byla “povolená” výhradně za účelem reprodukce, je nějakých pár set let za námi, nesou naše těla i duše stopy tohoto historického odkazu, a tak zpravidla zažíváme jen zlomek radosti a potěšení, než jakého je naše tělo v plné míře schopno.

Přitom se odborníci shodují, jak je sex pro naše tělesné zdraví, psychickou pohodu i vztahové pouto klíčový. Dokonce se poukazuje i na souvislost sexuálního naplnění a materiální hojnosti (viz například kniha “Myšlením k bohatství” od Napoleona Hilla).

Vztahy se nejvíce rozpadají právě díky fyzickému nezájmu a odcizení z jedné či obou stran. Jakmile se přestávají milovat naše těla, a generovat přitom pocity štěstí a naplnění, jsme mnohem náchylnější k napětí a hádkám. Sexuální abstinence dříve nebo později ústí navíc v to, že se “objeví” někdo třetí.

Protože vidím dalekosáhlé souvislosti naplňujících nebo naopak chybějících sexuálních prožitků, nedívám se na sex pouze jako na koření života, ale jako na mocný zdroj, ovlivňující kvalitu našeho života celkově.

Za 15 let lektorské činnosti v oblasti sexu znovu a znovu pozoruji, jak se lidem, kteří začali rozvíjet tělesné naplnění a kapacitu prožitku rozkoše, začalo dařit hned v několika dalších životních oblastech. Nejen ve vztazích, ale také například ve zvýšení příjmů, změny povolání i v nalezení svého životního poslání. A na druhé straně šťastná sexualita mocně pomáhá i léčit. Místo prášků na depresi stačí zkoumat a rozvíjet tělesnou rozkoš. Funguje to spolehlivě.

Když píšu o sexualitě, nemám pochopitelně na mysli jen partnerský sex. Sexuální energie koluje naším tělem i když žijeme v celibátu. Je to základní síla, ze které pocházíme. Nepotřebujeme nutně pana Božského, abychom se cítily sexuálně naplněné.

Ovšem tedy jak na to? Jak začít svou sexualitu rozvíjet? A možná některé z vás, co si čtete tyto řádky, si říkáte: “no mně by stačilo, kdyby se mi ze sexu podařilo udělat něco alespoň trochu příjemného…” nebo “kdybych tak aspoň NĚJAKÝ měla…” nebo třeba řešíte nepříjemné zážitky z minulosti, které tělesnou radost blokují, a sex je synonymem bolesti.

Možná se váš sexuální život výrazně změnil po porodu, a zkrátka už nemáte chuť nebo to není jako dřív. Nebo se prostě jen sexuálně nudíte a nedokážete si představit, že by se mohlo ještě objevit něco nového a zajímavého.

Vím, že všechny výše zmíněné zkušenosti lze mocným způsobem transformovat. Znám ženy, pro které byl sex celý život odporným tabu, z důvodu sexuálního zneužívání v dětství. Ženy, které po porodu i operaci ztratily kontakt se svým tělem a vzrušením. Ženy, které prožívají docela hezký sexuální život, ale tuší, že tam přece musí být ještě mnohem víc!

To bylo i moje tušení, když jsem se jako dvacetiletá vydala na cestu tantry. Téma sexuality mě nepřestalo fascinovat, a tak jsem se dál vzdělávala v oblasti lidské sexuality a psychologie, taoismu, quodoushky, sexuologické práce s tělem a mnoha dalších disciplín.

Jak si více užít sex?

V první řadě potřebujeme zesílit prožitek těla. A tělesné vjemy jdou ruku v ruce s emočními.

1/ Začít lépe vnímat a projevovat své pocity

Pravidlo číslo jedna zní: začít lépe vnímat a projevovat své pocity. Potlačené pocity jsou jako žába na prameni naší rozkoše. A pro ženy toto platí ještě mnohem více než pro muže.

Každá “spolknutá” slza i potlačený hněv způsobují, že si ve výsledku nedokážeme užít milování, jak bychom si přály. Mohou to být i drobnosti, které se postupně za měsíce a roky nasbírají. A sex najednou přestává být zajímavý, jeden i druhý nemá chuť… Vše se děje pozvolna a partneři si mnohdy ani neuvědomí, že to, co bolelo a nebylo vyjádřeno, mezi nimi postavilo zeď.

Proto je důležité ve vztahu udržovat čistý stůl, a o svých pocitech nejen mluvit, ale i fyzicky je vyjádřit. Když řeknete “jsem smutná” nebo “tohle mě opravdu naštvalo” klidným hlasem a s neutrálním výrazem, tak se vám neuleví (pocit zůstane “viset” uvnitř), a partnerovi to zpravidla ani nedojde. V hlavě ano, ale na emoční a tělesné rovině ne.

Tedy je velmi zdravé plakat i zuřit, pokud je to v danou chvíli autentické. A zase netahat do vztahu stará zranění znovu a znovu. Nejlepší je pocit nechat volně vyplout rovnou, když vzniká. V opačném případě na něm “sedíme” a často trápíme sebe i druhé něčím, co už je dávno pryč.

Tedy pro plnou, vyživující a slastnou sexualitu je v první řadě třeba respektovat své pocity a tělesně je vyjadřovat. To znamená volně je nechat proudit svým tělem. Emoce jsou fyzické. Zlost uvádí naše tělo do pohybu a hrne nám krev do tváře. Smutek vytváří slzy, choulí ramena… Obzvlášť v partnerství je důležité, nemít kamennou tvář, zatnout zuby a vydržet. Ale udržovat emoční pole čisté, svěží a pravdivé.

2/ Vyléčit stará zranění

K čistému emočnímu kontu je často třeba vyléčit staré bolesti a zranění. Mezi ně patří záležitosti tělesné i duševní:

• Různé formy sexuálního nátlaku a zneužití.
• Porod, který zanechal stopy smutku, vzteku a bezmoci (rozčarování nad průběhem porodu a další okolnosti).
• Potraty = fyzická i duševní bolest.
• Jizvy v oblasti břicha, vaginy, pánve (císařský řez, nástřih, ale i operace slepého střeva, ženských orgánů a další). Jizvy způsobí znecitlivění tkáně nebo mohou i dlouhodobě bolet, navíc často vytváří emoční napětí tím, že při jejich aktivaci probouzí nechtěné pocity a vzpomínky. Proto řada žen po porodu, který je doprovázený i jizvou, mívá o to více ztlumené sexuální prožitky, nebo ji milování může být nepříjemné.
• Duševní strádání, bolest a nedůvěra; zde mohou být příčiny různé a souviset nejen se sexualitou. Patří sem i různá dětská zranění (z přístupu rodičů, jejich ztráty apod.), vztahová zranění (nevěra zde bývá silným tlumičem sexu) apod.

Tyto a další bolestné zážitky způsobí, že se podvědomě bolesti chceme vyhnout potlačením svých pocitů. Ovšem to trvale nemůže fungovat. Jednak na udržení emocí na uzdě plýtváme velkým množstvím své energie. Svádíme nepřetržitý vnitřní boj. Často si po letech už ani neuvědomujeme, že toto samy se sebou děláme. Snažíme se samy sebe udržet “v pohodě”, ale často se proto musíme i vyhýbat různým situacím a impulsům. Například nám více věcí může způsobovat nervozitu a strach, i když to není zcela logické. Máme méně energie a méně radosti. A pochopitelně stejným způsobem, jako tlumíme svou bolest, tlumíme i svou radost a potěšení, včetně sexuálního.

Sexualita je totiž silným oživovačem. Milování rozproudí energii v našem těle, a spolu s tím rozdmýchává i všechny naše pocity. A pokud v sobě něco nepříjemného držíme, jde jako první na povrch ne rozkoš a potěšení, ale i to, co nechceme. Proto řada lidí může reagovat podrážděně na výzvu partnera k milování. Už jen myšlenka na sex spouští lavinu toho, co jsme v minulosti nepročistili.

Vaginální mapování jako účinná cesta k léčení

Hlubší emoce a zranění lze velmi efektivně uvolnit díky tzv. vaginálnímu mapování, což je velmi citlivá a vědomá metoda pro uvolnění pánevního dna. Vaginální mapování pomáhá i s bolestí těžkého kalibru, kam patří například zmíněné sexuální zneužití a různá další traumata. A pochopitelně uvolňuje spolehlivě i “jemnější” věci, které často ženě ani nepřijdou na mysl, ale tělo si je pamatuje a ukládá.

Pokud má žena v oblasti pánve jizvy, včetně jizev vnitřních – vaginálních, zahrnuje se k vaginálnímu mapování také léčení jizev. Jak už jsem zmínila, zjizvená tkáň je necitlivá, a postupně se znecitlivění “rozšiřuje” i dále, za oblast jizvy. Tedy například žena po nástřihu nejenže má přerušená nervová zakončení přímo v místě jizvy, ale postupně může zjistit, že i další části její vagíny cítí méně (je to pocit, jako “kus masa” bez vnímavosti na dotek). Díky léčení jizev a vaginálnímu mapování se uvolňuje z tkáně trauma a citlivost se navrací.

A ve výsledku vaginální mapování pomáhá zmnohonásobovat rozkoš! Není tedy určeno jen pro ženy, které tím či oním způsobem strádaly. Ale i pro ženy, které se cítí šťastné a sex si užívají. Díky mapování se dále zcitlivuje vaginální tkáň, a spolu s tím výrazně stoupá kapacita prožívat rozkoš. Ženy mívají po mapování mnohem intenzivnější zážitky z milování. Více cítí svou vaginu, jsou vzrušivější, a lépe vnímají i oblast pánve a celého těla.

Vaginální mapování totiž současně uvolňuje celé pánevní dno. A když máme citlivou, “probuzenou” vaginu a uvolněnou pánev, mnohem více cítíme celé své tělo a pocity. Jsme hluboce uvolněné a “v sobě”, což je hlavní klíč k rozkoši.

3/ Znalost sebe sama a sebepotěšení

Dalším silným a podstatným klíčem k sexuální rozkoši je fakt, že potřebujeme za své potěšení samy převzít zodpovědnost. Ano. Není to přístup “on bude vědět jak na to, já si lehnu a počkám… a pak na něj budu naštvaná, že je necitlivý, nepozorný, moc rychlý, moc pomalý apod.”, který je ženám v naší kultuře tak dlouho vštěpovaný.

Každý máme schopnost prožívat extatickou rozkoš ve svém těle, nezávisle na tom, zda jsme s někým a s kým. Proto je důležité, dobře poznat své tělo i mysl. Porozumět tomu, co se nám líbí a co nás ”startuje”. Pokud to nevím a neumím rozkoš vyvolat ve svém těle sama, jak to mohu chtít po někom druhém?

A naopak, když vím, co se mi líbí, jak své tělo probudit, otevřít a rozvibrovat slastí, dokážu toto sdílet i s někým druhým. Ukázat mu svou rozkoš a ukázat mu cestu k ní. Pokud toto umí i druhý, je milování koncertem, kde se rozkoš dvou lidí navzájem stupňuje a umocňuje. Jeden druhého podporuje v zesilování prožitků. A není zde mnoho prostoru pro tiché či hlasité kladení zodpovědnosti druhému za to, že se nemám tak dobře, jak bych chtěla…

4/ Pohyb, dech a zvuk – aktivně rozvíjet vnímavost a živost svého těla při milování

Jako další přichází na řadu “zesilovače”. Nástroje, které umocňují sílu našeho tělesného a emočního prožitku – a tím pádem i sexuální rozkoše. Sem patří pohyb, dech a zvuk. Pocity při milování jsou silnější, když je naše tělo v pohybu. Když se vlní, svíjí a různě třese a poskakuje. Chvílemi jemně a pomalu, chvílemi divoce a dynamicky. Pohyb těla, spojený s vnímáním jeho prožitků (pozornost zaměřená do těla, a nikoliv myšlenky na všechno možné kolem), je alfou a omegou silných pocitů při milování.

Pohyb těla jde ruku v ruce s prohloubeným dechem. Mělký dech pocity tlumí, hluboký posiluje. Když jsme v napětí a chceme zadržet nepříjemné pocity, spontánně přestáváme dýchat. Při milování však chceme udělat pravý opak: prožitek zesílit. Plné nádechy a výdechy vše zesílí.

A intenzivní dech je často také slyšet. Když zapojíme svůj hlas, začne námi rozkoš vibrovat ještě víc. Zde se nevyplatí myslet na sousedy a snažit se “nerušit”. Hlasy rozkoše bohužel v naší společnosti nejsou vždy vítány s radostí, a pokud vaši sousedi sami nemají orgasmický život, může je vaše radostné sténání rozčilovat.

Pokud se přesto necítíte svobodně s vyjadřováním zvuků, třeba abyste nevzbudili své malé děti a nevyvolali tak jejich zvědavou návštěvu, zkuste si představovat a pohybovat ústy tak, jako byste zvuky vyjadřovali. Je to lepší než zavřená ústa. Zkuste vydávat zvuky “beze zvuku”, a uvidíte, že je to jiný zážitek než jenom mlčet.

5/ Zdokonalovat se v technikách a dotecích

Jako poslední bod zmiňuji ten, který často bývá v knihách i článcích tím jediným. A to je znalost erotogenních zón svého a partnerova těla, a další záležitosti “technického” rázu. Já jsem s těmito radami poměrně opatrná, protože jednak mnoho z nich může být i limitujících (každý člověk je unikát, a tak “zaručená technika” u mnoha lidí nemusí působit). A pak, když se začnou používat, a přitom nám chybí některé z předchozích bodů, bývá výsledek často slabý a demotivující.

Už se vám někdy stalo, že vás partner hladil na “předepsaných” erotogenních zónách, a vás to frustrovalo, prožitek nic moc, a do toho ještě pocit “on se tak snaží a já nic, asi je se mnou něco špatně…”?

Techniky pro milování samy o sobě jsou k ničemu, pokud nejsme naplno ve svém těle, a snažíme se nemít a nevyjadřovat své “nepohodlné” pocity. A také pokud naše tělo je otupělé životním stylem, kde je hodně sezení a přemýšlení, a málo pohybu a dechu. A to se týká velké většiny žen i mužů v současné době.

Některé aspekty výše zmíněného můžete prožít na 10-denním transformačním výcviku CORE TOUCH® I: Škola celostní smyslné masáže

© Mgr. Denisa Říha Palečková, 2016