Jsem těhotná a on se mnou nechce spát

Tento rozhovor jsem poskytla pro časopis MAMINKA (srpen 2021).

I když často to bývají ženy, kdo v těhotenství po milování netouží, někdy to bývá i naopak. Důvody jsou různé, ale na konci je frustrovaná žena, která se cítí neatraktivní, tlustá, nesebevědomá, čtenářky na FB Maminky používali doslova „hnusná“, „odporná“ a další výrazy, které by (nejen) v těhotenství snad neměly co dělat.

Co byste tedy poradila přímo ženě? Jak se s tou situací vyrovnat, jak s tím pocitem neatraktivnosti, jak si třeba bezpečně „pomoc“ sama…? A podobně.

Možná je to právě dobrý impuls, naučit se milovat sebe i své tělo, řekněme i za předpokladu, že žena opravdu přibrala a připadá si objektivně méně krásná. Protože pokud pocit vnitřního ukotvení a spokojenosti se sebou sama zmizí spolu s tím, jak se mění tělo, je jasné, že můžeme jít ještě hlouběji v sebepřijetí.

Je to opravdu nutné, začít o sobě pochybovat a mít výčitky a pocit nižší hodnoty, protože jsem spolu s bříškem třeba i přibrala jinde?

Tím žena ve výsledku může hodně získat. Ne snahou tělo honem zase změnit do původní podoby, ale tím, že začne hledat a najde vnitřní klid, úctu a lásku ke svému tělu. I když je třeba silnější apod. Když ne v těhotenství, budeme toto řešit s věkem – prohlubující se vrásky, povislá kůže…. naše tělo nezůstane stejné, a o to je důležitější ho ctít v jakékoliv podobě.

A samozřejmě, pečovat o něj. Ale právě to jde ruku v ruce s láskou, ne sebekritikou. Tedy například sportovat ne proto, “abych nebyla tlustá”, ale proto, “abych se cítila dobře”.

Také vůbec není od věci, uvědomit si, jaký zázrak naše tělo umožňuje! Věřím, že pro mnohé maminky právě i toto může být posílením láskyplného vztahu ke svému tělo. Wow, díky mému tělu může žít další tvoreček! A vědět, že až se dítě narodí, bude bezmezně a nekriticky maminčino tělo milovat a zbožňovat.

Pro male dítě nejsou mámina prsa “povislá”, břicho plné strií a podobně. Z těla cítí máminu lásku, měkkost, živost. I toto, když ženy vnímají, jak bezpodmínečně jejich tělo dítě miluje, může být mostem k hlubší lásce, úctě a vděčnosti k vlastnímu tělu.

Jak o takové situaci může mluvit pár spolu? Ve výsledku totiž stojí proti sobě frustrovaná žena s hormony na pochodu a rozhozený muž, který cítí nátlak a o to víc se mu do milování nechce. A buď na sebe začnou křičet nebo skoro i hůř – vůbec to nevykomunikují, protože nevědí jak.

Určitě je dobré si vzít prostor na rozhovor, kdy se druhé straně snažíme maximálně naslouchat, a nejen vysvětlovat. Pro mnoho párů je otevřenost v rozhovorech o sexualitě náročná i za běžné situace, a těhotenství může přidat na rozpacích i zábranách.

Je důležité, mluvit o svých pocitech a o svých potřebách. Namísto hodnocení, nebo dokonce osočování partnera, se otevřít a bez výčitek se podělit o to, co se odehrává ve mně. Jak se cítím, a co potřebuji? Takové sdělení si klidně můžete připravit už o samotě. Co vlastně partnerovi chci říct? Jak se mám? Jak se cítím? Co se ve mně odehrává? Co bych potřebovala?

A zrovna tak se zajímat o to, co se odehrává v něm? Co cítí on? Co si myslí? Co by potřeboval?

Někdy přijdete na to, že sex se nekoná na základě vzájemných domněnek a obav. A ty když se rozpustí, vrátí se i chuť.

Může to být i o tom, abyste společně hledali nové formy intimity, doteků, spolu-bytí, mazlení, vzájemného masírování apod. Otevřete se tomu, že vaše tělesná intimita může mít mnoho různých podob. Čím více, tím pestřejší bude váš intimní život i z dlouhodobého pohledu. Někdy může být sex divočina, jindy jen přitulení, pohlazení, spočinutí. Někdy v rychlosti, jindy velmi pomalu.

Učte se nově vnímat potřeby svého těla, naslouchat mu a navigovat i partnera, co byste potřebovali. Většina mužů na sex má chuť i během ženina těhotenství, jen neví, zda je to vhodné, jak se bude cítit ona apod. Někdy má i muž hluboce ukotvená přesvědčení, že se to nehodí, a pak může i chvilku trvat, než se uvolní jeho psychika.

Když se smíříme s tím, že těch devět měsíc vydržíme, přijde pak porod, případně poporodní zranění, šestinedělí, nevyspání obou partnerů, kojení, které taky tlumí sexuální touhu… Nebude pak problém navázat na intimní chvíle? Ta propast se totiž někdy opravdu hodně rozevře a zátěžová zkouška v podobě péče o kojence tomu nepřidává.

Pro páry, které z nějakých důvodů opravdu vynechají sex jako takový, doporučuji, aby nerezignovali na další formy tělesné intimity. Vzájemné masírování, hlazení, objímání, přitulení… Pokud budou těla zvyklá na to, že jsou v nějaké formě “spolu”, určitě si budou blíž i psychicky, a lépe budou zvládat náročnější chvíle.

S ČÍM SE NÁM SVĚŘILI MUŽI:

„Bojím se, že při sexu ublížím dítěti. Říkají, že je daleko, ale stejně … Kdyby se něco stalo, nikdy bych si to neodpustil.“

Neseme v sobě spoustu přesvědčení, které se často vůbec nezakládají na pravdě. Stojí za to, rozebrat si tyto myšlenky. Odkud vlastně jsou? Proč si myslím, že by se miminku mohlo něco stát? Je to tak doopravdy? Znám někoho, komu se něco takového přihodilo?

Sex během těhotenství je zdravý, pokud ženu baví 🙂 Mnoho žen dokonce zaznamená, že mají na milování ještě větší chuť než předtím. Zase u jiných to tak být nemusí, a také se to často mění podle měsíce těhotenství.

Pro muže je důležité, aby sledoval to, jak se cítí partnerka, co potřebuje, jak reaguje, co se jí líbí. Klidné či divoké tempo? Je po milování spokojená, rozzářená, uvolněná? Pak opravdu není třeba si dělat starosti 🙂

„Je to, jako kdybychom byli v posteli tři. Normálně by mi trojka nevadila, ale s dítětem – to je přece nechutné. Navíc mám pocit, že mě slyší, že na mě na druhé straně jakoby kouká. Vím, že je to blbost, ale jako kdyby mě za něj mohl i chytnout nebo tak.“

K tomu bych také řekla to, co u prvního výroku. Kde tahle představa vůbec vzniká? Je dost možné, že to jsou i historické pozůstatky církevního pronásledování jakékoliv rozkoše. “Sex je hřích. Tělo je hřích. Sex je pouze za účelem zplození.” Ano, žijeme v jiné době, dnes už toto u nás nikdo neučí… ale staletí plná restrikcí, pocitů viny a studu se v nás takto může odrážet ještě i v současné době.

Pro analyticky založené muže může být smysluplné si nad tématem takto sednout, rozebrat, promyslet. Nová zjištění pak podpoří změnu prožívání.

„Co když se mi těhotná prostě nelíbí? Je oteklá, tlustá, není pro mě tak přitažlivá.“

Krása ženy je odrazem její sebe-lásky. K tomu jí často může pomoci i láska partnera. Když je žena ve vztahu vyživená, nasycená, spokojená, milovaná… je celkově přitažlivější i fyzicky. Všichni známe ženy, které jsou váhou daleko za hranicí “společenského ideálu”, a přitom jsou šťavnaté, plné života a sexy. Protože se dobře CÍTÍ.

Pokud bude mít muž chuť, může si tuto spojitost uvědomit a podpořit krásu a záři své ženy tím, že ji vědomě začne krásnou vidět. Opravdu se na to zaměří. Nebude hledat chyby, ale naopak to hezké. Vždy můžeme najít obojí. A kam jde pozornost, tam jde energie.

Když jsme zamilovaní, když jsme v lásce, záříme. To vytváří opravdovou krásu a přitažlivost.

„Přijde mi nepatřičné, vnímat těhotnou ženu jako objekt touhy. Stala se pro mě takovou „posvátnou nádobou“ na dítě. Je pro mě jakoby nedotknutelná, posvátná.“

Taky tu vidím souvislost s poselstvím indoktrinace církve. Sex je hřích. PANNA Marie. Proč by se Ježíš neměl narodit ženě, která měla sex? Protože by byla “poskvrněná”.

Opravdu nám dnes často ani nedochází, jak hluboce zakořeněné jsou tyto představy i v dnešní době, kdy si můžeme říkat, jak už jsme sexuálně osvobození a uvědomělí. Ale každý zná slovní obrat “neposkvrněné početí”. Proč je neposkvrněné? Protože kdyby Marie měla sex se vším všudy, byla by “špinavá”?! A vůbec se nad tím nesmyslem nepozastavujeme. I tady ale pramení naše předsudky kolem sexuality z představy o tom, co se hodí a ne, co je čisté a nečisté…

Navíc pro některé může bývá výzva propojit si ve své ženě milenku a matku. Matka přece nemá sex. Opět jsou to zafixovaná vnitřní přesvědčení, a pokud se objevují, je důležité s nimi pracovat. Aby se s ženy nestala jen “maminka”, kterou miluju srdcem, ale sex s ní mít už nedokážu. A ten “špinavý” sex se přece s hodnou maminkou nedělá, na to si najdu milenku. Tam to má šťávu. Ale s ženou – matkou se to nehodí.

Pokud chce muž žít se svou rodinou a ženou šťastně, a přitom zjišťuje, že svou ženu miluje opravdu jen srdce, ale penis “nespolupracuje” a naopak se ozývá v kontaktu s těmi, se kterými by “neměl”… opravdu doporučuji, aby se nad tím sám pozastavil a začal s tím vědomě pracovat. I tuto dynamiku v prožívání lze změnit, a i s ženou – matkou (znovu) nastartovat jiskrný a zábavný život, kde své pevné místo má i naplňující sexualita.

„Manželka v prvním trimestru zdravotní potíže, krvácela. A já mám teď hrozný strach, že jí při sexu nějak ublížím. Úplně mě to svazuje.“

Sex není jen rychlé a divoké tam a zpět. Mnoho žen, například v prvním trimestru, ale i poté, přivítá pomalé spojení. Pomalé zasouvání penisu. Spočívání ve spojení.

Když se vyhneme rychlosti a divočině, zpomalíme a jsme vědomí, není se čeho bát 🙂 Což neznamená, že by divočina těhotným ženám měla ublížit – záleží na konkrétní situaci. Proto je opravdu důležité (ale nejen v těhotenství), vnímat reakce a signály partnerky. Vnímat její tělo, její potřeby.

„Pro mě na těhotné ženě prostě není nic sexy. Občas se nechám donutit, ale po té, co jsem párkrát neměl erekci, si prostě uspokojuju svoje touhy jinak. A někdy i jinde. Není v tom citová nevěra, beru to čistě jako vyřízení záležitosti těla.“

Mohlo by pomoci nebrat sex nutně jako zásun, ale přenést pozornost na doteky, objetí, vůni ženy… Nestresovat se tím, že “musím” zasunout. Že mi “musí” stát. Být tady a teď a se záměrem, aby ženě bylo v jejím těle dobře 🙂

Dopřejte si podporu, inspiraci a konkrétní návody pro posílení kontaktu, lásky i vášně ve formě online programu pro páry i nezadané TAJEMSTVÍ ŠŤASTNÉHO VZTAHU.

Téma sebelásky a sebepřijetí je také tématem 4týdenního transformačního online programu pro ženy s mým živým provázeným LÁSKA JE TVŮJ ZDROJ.