Už od doby, co jsem studovala na vysoké škole, pořádám kurzy a pomáhám lidem být šťastnější ve vztahu i v životě. Dává mi to obrovský smysl. Proč bych se najednou měla starat výhradně o jedno dítě, když můžu pomáhat mnohem většímu počtu lidí? To mi běželo hlavou.
O tom jasně hovoří statistiky: polovina rozvodů proběhne do 3-5 let po uzavření sňatku = po příchodu jednoho, případně dvou dětí… O tom jsem se znovu a znovu mohla přesvědčovat jako lektorka kurzů pro páry, když jsem viděla, že děti pro pár opravdu představují zatěžkávací zkoušku.
Počátek konce vztahu mámy a táty byla chvíle, kdy jsem přišla na svět. Rozváděli se, když mi byly tři roky. Nejenže se rozvedla máma, ale rozvedly se i obě (!!!) babičky. Jedna proto, že rok po narození mé maminky zjistila, že děda čeká dítě s jinou ženou. Jejich sexuální život v období po porodu byl mizivý, a od zjištění nevěry nulový. Proč se rozvedla druhá babička, to nevím. Vím jen, že můj táta vyrůstal spíš se svou babičkou, než s rodiči.
Tedy jsem „stárnula“ nikoliv s neklidem, že mi tikají biologické hodiny. Ale s přesvědčením, že se v klidu zařadím mezi ženy, které se realizují jinak, než jako máma.
Až do mých 37 let. V té době jsem žila dva roky se svým přítelem (dnes již manželem), a přátelé kolem nás občas prohodili, zda nebudeme mít dítě? Ani náhodou, problesklo mi vždycky hlavou. Nechci si zkazit vztah, sex a nechci se vzdát své milované práce.
Ale nějak to bylo „v poli“. Když téma dítěte vytáhla i moje astroložka, a pak znovu moje „osvědčená“ kartářka, zatrnulo mi. Tehdy mi povídá: „Máš tu karty těhotenství…“ OK, říkám si… „A Tvůj přítel taky!“ Zatrnulo mi. V duchu se mi promítly všechny mé obavy s dětmi spojené.
„A jaké by to bylo, kdybychom dítě měli?“ Napadlo mě se zeptat. Krista mi vyložila karty na variantu příchodu dítěte na svět… a byla to samá pozitiva! Posílí Tě to fyzicky, psychicky…. utuží to i váš vztah… a tvá práce bude pokračovat dál, budeš mít podporu, v Pavlovi i jinak.“
A protože jsem Kristu znala už asi 10 let a věděla jsem, že její výklad bývá poměrně solidní, tak jsem jejím slovům věřila. A spolu s tím jsem najednou zjistila, že se na dítě těším!
Jakmile se ztratily obavy, přišla – pro mě docela nečekaná – radost. Pedro, náš prvorozený, už byl opravdu „nachystaný“, protože jsem otěhotněla záhy poté, co jsme se s mým mužem otevřeli možnosti děti mít. Zítra bude Pedro slavit své 7. narozeniny, a jeho bráškovi bude na podzim 5.
Ani náhodou! Mateřství mě nesmírně obohatilo, prohloubilo, dalo mému a našemu životu nový rozměr. Ve své milované práci jsem pokračovala téměř bez přerušení, protože je flexibilní a s dětmi se dá hezky skloubit. Podporu v péči o děti jsem měla a mám, což považuji za hodně důležité a vím, že právě to mnoha maminkách zcela zásadním způsobem chybí.
A nejenže se nenaplnily mé strachy, nerozvedla jsem se jako maminka a babičky, ani jsem nebyla několik let „uvězněná“ mezi domácnost a pískoviště.
A Pedro s Olíkem jsou pro mě i mého mužem obrovským zdrojem lásky, radosti a živosti. Přestože jsou to kluci divocí a někdy z nich oba taky máme nervy v kýblu, každý večer usínáme a každé ráno se probouzíme spolu, já naplněná vděčností a láskou za tenhle zázrak, který nám přišel do života.
© Mgr. Denisa Říha Palečková, 2021
Chcete tento článek zveřejnit či jeho části citovat na svém webu? Je to možné s uvedením autora (Denisa Říha Palečková) a zdroje článku (odkaz na tuto stránku). Zároveň nás prosím informujte na email [email protected] a pošlete nám odkaz na Váš web, kde je citace či článek umístěn. Děkujeme!
Pokud budete chtít uvést také informace o autorce, využijte tento odstavec:
Pravidelná inspirace
pro šťastný život a vztahy?
Vyplň svůj e-mail a nejnovější články a videa budou chodit přímo do Tvé schránky.