Před časem jsem v jednom videu mluvila na téma: „Jak podpořit muže v těžkých situacích?“ Jedno z těch doporučení pro ženy bylo, nenaskočit do role matky, které má chuť za něj všechno vyřešit, se vším pomoct apod.

V rámci komentářů se pak jeden muž zeptal: „Jak tedy podpořit ženu, když ona je v nějaké náročné situaci?“

Jedna z důležitých věcí je, aby tam byl kontakt, protože žena spontánně potřebuje sdílet to těžké, co prožívá.

A zatímco ta maskulinní tendence může být, někam si zalezu, tam si to vyřeším, tam si to promyslím, tam si to vyvztekám, tak si to odbrečím sám.

Tak pro ženu nebo pro femininní bytost bývá ta spontánní reakce, potřebuji být v kontaktu, potřebuji si o tom popovídat, potřebuji to sdílet. A tak i ženy mají tendence sdílet to náročné, co prochází, ať už je to v práci nebo kdekoliv jinde.

A sdílet znamená, popovídat si o tom, co těžkého se mi v životě děje. Popovídat si o tom, co šíleného se mi stalo dneska v práci. Popovídat si o tom, co mě trápí v souvislosti s dětmi, a tak dále. Je tam ta tendence sdílet.

Jak reagovat na to, co žena sdílí?

Když žena líčí nějakou situaci, která ji trápí v práci, tak muž má velmi často tendenci tu ženu podpořit tak, že jí něco poradí. Řekne: „Aha, no tak to bys měla řešit tak a tak. Můžeš udělat to a to.“

Nabízí jí určité strategie, co ona by mohla dělat. A co se stane pak?

Málokdy mu ta žena poděkuje, že by řekla: “Wauu, to je super. To mě nenapadlo. Tak to hnedka zkusím.“ Ne, ne, ne. Většinou dochází k tomu, že si stěžuje o to víc nebo je taková podrážděná. A proč? Protože ona většinou nechce slyšet radu.

Co chce slyšet? Je to dost jednoduché, i když třeba zejména pro muže nepochopitelné. 

To, co opravdu pomáhá v drtivé většině podobných situací je, za tou ženou přijít, nechat jí vymluvit, naslouchat a říct něco ve stylu:

“Aha, takže Ty jsi měla opravdu těžký den. Nebo tohle muselo být pro Tebe fakt náročný.“

Stačí něco ve smyslu vyjádření. „Já s Tebou cítím.“ „Aha, chápu, tohle pro Tebe muselo být fakt těžký.“ A pak tu ženu obejmout a být s ní. Opravdu to je ta nejsilnější, nejzákladnější potřeba, která v podobných situacích často bývá, kdy žena nechce radu, nechce strategie, nechce řešení, ale chce prožít, jsem tady s Tebou.

“Cítím Tě, vnímám Tě, chápu, co náročného procházíš a můžeš se o mě opřít.“

To je v podstatě to, co ten muž dává jako dar ženě, která prochází nějakým náročným obdobím. Je tam to: „Cítím s Tebou. To je asi opravdu těžké pro Tebe, úplně chápu, že se takhle trápíš. Cítím tvůj smutek.“

Je to takové potvrzení a svolení. To je v pořádku, že se takhle cítíš, a pak většinou nějaký láskyplný dotek, obětí. Nemusíte tu situaci donekonečna rozebírat. Nemusíte se to snažit za každou cenu vyřešit, protože žena v drtivé většině podobných situacích touží především po té podpoře typu: “Jsem tu s Tebou, vnímám Tě, cítím s Tebou, jsem tu pro Tebe. Můžeš se o mě opřít.“