Co dělat, když se nedokážeme rozhodnout mezi více možnostmi?

Podělím se s Tebou o několik přístupů, které využívám.  

1) Počkej

Když nevíš, tak bývá dobré počkat. Možná není pro rozhodnutí ještě ten správný čas. Třeba ještě něco potřebuje v mezičase dozrát. Možná přijdou nějaké další informace, situace se vytříbí a později bude jasno.

Současně nechceme to rozhodování odkládat do nekonečna. Proto jsou tu další přístupy, které si pro sebe nazývám maskulinní a femininní, i když ať už jsme muž nebo žena, tak využíváme a měli bychom využívat všechny ty přístupy.

2) Napiš si pro a proti

Začnu tím maskulinním. Na kus papíru si zapíšeš, jaké jsou výhody a nevýhody dané varianty. Jaká jsou ta pro a proti. Když pak ten seznam máš před sebou, tak možná budeš mít větší jasno. Je to princip, který využívá určitého nadhledu, odstupu a současně i racionality a rozvahy.

3) Zaciť si to v těle

Pro mě osobně je velmi zásadní přístup, kterému říkám femininní. A to je přístup „zacítím si to“, protože o sobě osobně vím, že potřebuji cítit to ano, či ne ve svém těle. Potřebuji to cítit v sobě.

Tohoto principu mimochodem využívá například i Marie Kondo, kterou možná znáte ve spojení s úklidem a organizací prostoru. Ona má takový specifický přístup, že každá věc, a i každé obydlí má svého ducha, takže ona se pozdraví s tím bytem nebo domem, do kterého vstupuje. Zrovna tak přistupuje i k věcem, které jsou v domácnosti. Věří, že mají ducha nebo duši.

A když chceš něco roztřídit, napřed všechny předměty nebo věci, které máš v určité kategorii, nanos na jednu velkou hromadu, a pak ber jednu věc podruhé a zaciť si, jestli Ti ta věc přináší radost, nebo ne.

Co dělat v situaci, když v našem těle není žádná odezva?

Což může být buďto znamení toho, že máme počkat, jak jsem říkala už na začátku. Tedy pokud si to můžeme dovolit, tak zkrátka žádné rozhodnutí nedělat a posečkat.

Pokud to tedy není tím, že nám chybí určité oživení našeho těla. A to je potřeba ve chvílích, kdy jsme například dlouhodobě naše tělo anebo naše pocity umlčovaly. Kdy jsme něco cítili, ale my jsme se rozhodli, že tomu nebudeme naslouchat.

Kdy jsme si řekli: „To je nesmysl, co cítíš. Tohle je rozumné. Takhle by se to mělo dělat.“

… a vy jste to udělali, protože jste se tak rozhodli, i když jste to necítili v sobě. Když taková rozhodnutí, která jsou rozumná (z hlavy), ale v rozporu s naším cítěním, děláme opakovaně znovu a znovu, tak ať už se to týká velkých věcí nebo i těch drobností, tak pak se můžeme dostat do situace, kdy už nedokážeme v sobě ten pocit, o kterém mluvím, vůbec najít.

„Je to jako kdybychom byli za sklem nebo za nějakou zdí a nepřichází tam žádný impuls.“

A co dělat v takových případech? Moje doporučení je, tělo začít oživovat. Znovu vnímat skrz pohyb, tanec, dech, zpěv, zvuk, doteky, masáže a další způsoby, které aktivují naše tělo a prožitek v našem těle, tak aby k nám znovu začalo promlouvat.

K tomu patří i to, že si dovolujeme cítit i takové pocity, které bychom třeba nejraději neměli, které jsou nám nějakým způsobem nepohodlné, to bývá smutek, frustrace a vztek, ale i ty jsou velmi důležité, protože pokud bychom chtěli být pouze na té sluníčkové straně a cítit pořád lásku, radost a všechny ty hezký věci, tak i ta radost ve výsledku bude bez života.

„To znamená, že my potřebujeme v sobě prožívat celou tu škálu, aniž bychom se tím nějak zvlášť trápili a hodnotili to.“

Chceš se více napojit na své tělo?

Zvu Tě například na seminář Moudrost těla ženy - síla středu, kde pracujeme skrz pohyb, dotek, sdílení příběhu, skrz hlubší vnímání svého těla a zaměřujeme se i na oblast pánve, protože to je právě místo, kde jako ženy jsme anebo bychom měly být ukotvené samy v sobě. A také na TRILOGII Láska je Tvůj zdroj, kde najdeš balíček tří online programů.