„Líbí se mi práce, kterou děláte a snažím se z ní čerpat návody na lepší život. Bohužel však často opět končím v kolotoči trápení, ze kterého se snažím nějakým způsobem vyjít.

Jsem matka tří dětí, již jednou rozvedená. Dnes jsem v dalším vztahu, ze kterého vzešlo mé třetí dítě syn. Bohužel mám strach, že se opět dostávám do stejného víru trápení a starostí jako v předešlém manželství a moc mě to trápí.

Mám jisté pochyby sama o sobě, že snad nějakým svým nastavením tyto situace přitahuji a vlastně způsobuji. Z velké lásky se nyní rodí nedorozumění odcizení, připadám si nemilovaná. Čím víc si přeji, aby to bylo jako dřív, tím spíš se to snad nedaří.

Měla byste pro mě prosím nějaké doporučení?“

Často ve vztazích opakujeme určité vzorce, dokonce často to může mít i podobné časování, že se něco začne měnit třeba po půl roce (po dvou letech apod.). Každý má ten cyklus nějakým způsobem stanovený, ale když se třeba ohlédnete za historií svých vztahů, tak možná minimálně někteří odhalíte, že po určité době, která se zhruba opakuje, nastává změna dynamiky.

Ano vypovídá to o tom, že i něco v nás se mění, že něco v nás způsobuje, že my se začneme jinak chovat. Nějaké vnitřní nastavení, vnitřní vzorce, a to zvědomování je první krok. Je to první krok k tomu, aby se to začalo měnit, že si řeknu:

„Aha tak já se třeba vždycky po třech letech začnou hádat nebo rozvádět. Možná to bude něco ve mně, možná to bude něco na mé straně." A tím pádem vím, že nepotřebuji úplně ty svoje pocity brát zase až tak moc vážně, a že je můžu pozorovat. Nemusíme podle nich jednat hned, ale že se můžu dívat, co se ve mně odehrává.

Kromě toho, že to cítím, tak to ale také pozoruji, a to pozorování mi dává prostor se zastavit, než něco udělám.

„Pozorování, zvědomování si z těch situací je první krok ke svobodě.“

A další je taky ta vnitřní práce, konkrétně k tomuto tématu první, co mi přichází na mysl je Přepis limbického otisku, vedená meditace nebo takový mini workshop, který má dohromady asi pět hodin.