Práce s dotekem a intimitou jako cesta osobního rozvoje

Již více než 10 let pracuji v oblasti smyslné masáže a práce se sexualitou. Nejprve jako masérka, posléze jako lektorka a zakladatelka prvního masážního studia tohoto druhu v Čechách.

Prostřednictvím seminářů a výcviků odpovídám na potřebu lidí dostat praktické vzdělání v oblasti sexuality a pochopit její hlubší význam a souvislosti s dalšími oblastmi našeho života. Vyškolila jsem také stovky odborníků v oblasti tzv. celostní smyslné masáže.

Proč se zabývat sexualitou?

V současné době máme zpravidla velmi omezené pochopení toho, s čím vším je sexualita v našem životě provázaná. Jak říká Peter Levine, zakladatel metody Somatic Experiencing, která slouží také léčení traumatu: „Přestože mnozí z nás možná zažili záblesky sexuální extáze, zaměření na dráždění, svádění a výkon v post-viagrální Americe často zamezuje možnosti hlubokého emočního a duchovního odevzdání, které sex skýtá.“

Když se řekne sex, často nás zaplaví směs studu a rozpaků, chvějivého vzrušení, radosti nebo naopak nechuti. Podle toho, co vyčteme a vidíme z médií, slouží sex jednak vzrušení a orgasmu, jednak plození dětí. Zpravidla nás k tomu nic dalšího nenapadne.

S prvním pak souvisí tlak na to, abychom dosahovali vzrušení a orgasmu, aby naši partneři dosahovali vzrušení a orgasmu a byli s námi spokojení, abychom tedy i dobře vypadali a „správným“ způsobem se milovali, dotýkali, vzdychali a pohybovali. Pod bariérou takového tlaku na sebe sama i na druhé často pohřbíváme hlubší roviny sexuality a lekce o transformační síle odevzdání se a intimity.

Rozvíjení sexuality má mnoho rovin

Tipy a triky pro žhavější sex nejsou z mého pohledu zdaleka na horních příčkách. Často také ani nefungují. A proč? Protože se nezabývají dvěma faktory, které pro nás hrají velkou roli:

Velká část naší populace tráví pracovní i mimopracovní dobu za stolem u počítače, soustředí se a přemýšlí. Kolik Vaší denní aktivity je mentální, a kolik práce s tělem a citem? Pokud celý den pracujete hlavou, očekáváte od sebe, že večer bude vaše tělo bude citlivé a žhavé? Jaký je poměr času, který trávíte v sedě za stolem myšlením, a který naopak věnujete rukodělné práci, péči o zahradu apod.? Kolik času patří cítění a tvorbě? Kolik máte pohybu a užíváte si radost v těle – sportem, tancem, procházkami v přírodě?

Odmala jsme trénovaní spíše na výkon, logiku a rozum. Emoce jsou v naší společnosti podřazené logice. A také nad tělem chceme „zvítězit“. Bolest zaháníme ibuprofenem. Nepohodlnou menstruaci hormonálními tabletami. Stárnutí „ošálíme“ plastickými operacemi. City a tělo jsou tedy chápány spíše jako „slabé“ články.

Tradiční lékařská věda vítězí nad „alternativními“ přístupy. Nedívá se na to, jak se oba přístupy doplňují, ale soupeří. V porodnictví je těhotná a rodící žena pojímána jako „pacient“ – ale těhotenství přece není nemoc? Každá samice v přírodě rodí bez lékařské pomoci. Proč jsou ženy výjimka? Proč jsou přirozené porody v běžném porodnictví chápány jako nebezpečné bláznovství?

Dále podle vědy, co nelze racionálně zdůvodnit, neexistuje. Rozumová „fakta“ mají větší váhu než osobní prožitek. Dětem mé generace se s oblibou říkalo: „Neřvi, nemáš důvod!“ Není to tak dávno, co lékařská věda určila, že ženské tělo není uzpůsobené k prožívání orgasmu! A tak jsme natrénovaní k tomu, abychom se řídili tím, co se má a nemá, a ne tím, co prožíváme.

Ženy jsou zpravidla mnohonásobně citlivější než muži

To se týká tělesné i duševní citlivosti. Vnímáme více – více informací najednou, více úkolů najednou. Je také známé, že ženy dokáží vařit, telefonovat, krmit dítě a psát emaily současně – muži musí jedno po druhém. Naše systémy fungování jsou zcela jiné! Často i směs toho, co žena prožívá, je hluboká a pestrá. Citlivost se u žen cyklicky zvyšuje v období před a při menstruaci.

Ženská citlivost bývá někdy zesměšňována jako hysterie. Proto často svoje emoce nezdravě potlačujeme a nahrazujeme tím, co je „rozumné“.

Neznamená to však, že bychom pocity neměly – jen s nimi postupně ztrácíme kontakt, a abychom city udrželi pod pokličkou, vytváříme v sobě rostoucí hladinu napětí a stresu. To se odráží i v našem těle – chronické napětí buduje určité brnění. Jako výsledek pak nereagujeme příliš silně ani na doteky. Tomu říkáme snížená citlivost těla či necitlivost.

Vytvořili jsme si hroší kůži, a proto na nás ani doteky a hlazení příliš nepůsobí. Nebo nás naopak iritují – protože dotek a intimní přítomnost probouzí emoce – a spolu s tím pochopitelně i ty, které se tak pečlivě snažíme nemít.

Cesta k rozvíjení sexuality a potěšení je tak mnohem pestřejší a komplexnější než najít tzv. erotogenní zóny a pořádně se nažhavit…

Někdy po cestě k blaženosti nejprve procházíme „minovým polem“ bolestivých životních zkušeností a nezpracovaných pocitů, které se díky láskyplnému doteku a vědomé sexualitě derou na povrch. Potlačené vzpomínky a pocity působí jako špunt na hladinu naší životní energie a radosti, a přirozeně tak zavírají i kohoutek proudu tělesné rozkoše. Proto je nejprve musíme znovu objevit, procítit a uvolnit. A jako odměna nás čeká daleko větší míra potěšení, vnitřní volnosti a tělesné i duševní pohody a radosti, než jsme si vůbec dokázali představit!

SEMINÁŘE

Výše zmíněné učím na 10-denním transformačním výcviku CORE TOUCH® I: Škola celostní smyslné masáže, který zahrnuje také praktické informace o mužském a ženském těle a práci s energií, která se v průběhu masáže uvolňuje.

Souvisí s tím někdy i aspekt léčení, odplavení starých nezpracovaných emocí, a dále praktické využití nově objevené hladiny energie skrze práci se záměrem. Další semináře jsou pro páry i jednotlivce, většinou smíšené a některé čistě pro ženy.

Velmi oblíbené kurzy pro páry navíc obsahují cenné informace o odlišnostech muže a ženy v každodenním vnímání světa i na rovině energií, a návody, jak naše rozdílnosti co nejlépe využít k vzájemné podpoře, synergii a harmonii.

KONZULTACE A SEZENÍ PRÁCE S TĚLEM

Jsem zakladatelkou prožitkově-vzdělávacího prostoru ARKAYA® – Centrum těla, kdesi můžete objednat sezení masáže, léčivé programy i individuální výuku ad.

© Mgr. Denisa Říha Palečková, 2015