Když například chceme jít na určitou školu, najít práci nebo někam jet na dovolenou, také v podstatě děláme práci se záměrem: vybereme si cíl dovolené, probíráme se katalogy, hledáme místo, kde budeme bydlet… přitom si prohlížíme obrázky, představujeme si sami sebe, jak už tam jsme, co tam děláme… jak se tam dopravíme… Ještě před tím, než jsme na dovolené, tak už „cestujeme“ nejprve v myšlenkách, pak děláme praktické kroky…až jsme tam 🙂
Podobné je to s koupí domu: definujeme si, jak by měl vypadat, kde by měl stát, jaká je jeho dopravní dostupnost, kolik lidí v něm bude bydlet a v jakých pokojích a podobně. U práce to samé: díváme se na to, co nás baví, co chceme dělat, a současně zhodnocujeme, co umíme, jaká je situace na trhu práce, na co „máme“ a „nemáme“ – a tím už si určujeme možnosti i stanovujeme limity.
Například si přejeme auto určité značky a typu, ale stav našeho konta nám potvrzuje, že je to věc nedostižná. Nebo sníme o muži s velkým M, nicméně vztahy v našem životě se tomu nepodobají ani trochu.
Příčin může být několik. První je prodleva, ke které dochází mezi naším snem a jeho naplněním. Někdy to jsou dny, jindy měsíce a roky, než se naše vysněná představa naplní.
Druhým důvodem – a to je ještě častější – je to, že navzdory našemu silnému přání v sobě nosíme vnitřní hluboké přesvědčení, že se nám ten sen vlastně vyplnit nemůže. Jsou to hluboce zakořeněné, často nevědomé myšlenky typu: „Na to nejsem dost dobrá“, „Úspěch si musím tvrdě odmakat.“, „Takový muž by se o mě nezajímal“ a podobně. Zrádné je, že těchto negativních vnitřních poselství si často skoro ani nevšimneme, jsme na ně zvyklí a srosteme s nimi, takže je přehlížíme.
Základem úspěchu práce se záměrem mimo jiné tedy je, že i tyto vnitřní hlasy postupně rozkryjeme a rozpustíme. (Tomu se věnujeme například na silvestrovském semináři Rituál splněných přání, kde věnujeme velkou pozornost jak definici toho, co si opravdu přejeme, tak vnímání a rozpouštění toho, čím si v naplnění vlastních snů sami bráníme.)
Tím jsem tedy v obrysech popsala, jak fungují naše přání a myšlenky a naše hluboce ukotvená přesvědčení. Pochopitelně velkou roli hrají limity, které si klademe. Vzpomínám například na sebe, když jsem se rozhodovala o vysoké škole. Lákala mě psychologie či dokumentaristika. Ale protože jsem si vnitřně rozhodla, že o dané obory je velký zájem, a neudělala bych zkoušky, ani jsem si nepodala přihlášku a vystudovala jsem nakonec sociologii (což bylo také dobré rozhodnutí, ale to už je jiné téma).
A zde je chytré využívat práci se sexualitou, protože díky ní můžeme vytvořit hodně energie a radosti ve svém těle. O sexualitě často říkám, že to je nejsilnější zdroj naší životní síly. Není náhoda, že sexualita je samotným zdrojem našeho vlastního života – bez spojení a vášně svých rodičů bychom tu pochopitelně nebyli! A když se z vášnivého milování může zrodit takový zázrak jako malý človíček, proč by se nemohly „zrodit“ i další projekty?
Po krásném milování se cítíme nabití, plní života a lásky, nepotřebujeme tolik spánku, záříme na všechny kolem, cítíme, jak nám každá buňka v těle tančí radostí. Stejně tak si můžeme všimnout, že když je naše sexualita zastavená a utlumená, máme často i méně energie v životě, trápí nás únava i nedostatek duševní motivace. Jsme náchylnější pro různé nemoci a chmurné myšlenky. To však nejde dohromady se stavem, kdy se cítíme živé a prostoupené láskou z tělesného kontaktu plného rozkoše!
Naše přání se nesmírně posílí, když je vyživíme silou naší sexuality. Dlouholeté zkušenosti z vlastního života i práce s lidmi na seminářích a při konzultacích mi znovu a znovu ukazují, že sexuální energie v našem životě působí jako zesilovač a urychlovač. Při tzv. sexuální magii tedy využíváme sílu energie, která se může uvolnit díky vědomé sexualitě, a použijeme ji jako „palivo“ pro naše vize a cíle.
Sexualita se nás týká i tehdy, pokud žijeme v celibátu. Je to něco, co máme ve svém těle, ať už jsme sami nebo s někým.
Tímto způsobem můžeme zhmotňovat věci jako dům, auto, vysněná dovolená… Mnoho párů, kteří toužili po dítěti, a stále nemohli počít, nám po silvestrovském rituálu (který je věnován právě práci se záměrem) radostně hlásili příchod dítěte na svět. Navzdory tomu, že někteří z nich si nesli lékařskou diagnózu neplodnosti.
Další si našli práci svých snů – přitom stačilo definovat, jak by se v ní chtěli cítit, čemu by měla sloužit, jakým činnostem by se zejména chtěli věnovat a podobně.
A pochopitelně se můžeme zaměřovat i na oblast osobního rozvoje a kvalit, které bychom chtěli v životě prožívat: lásku, svobodu, radost, rodinné zázemí, zdraví a podobně.
Připadá Vám to jako zázrak? Zázrak to je i není.
A učí nás, jak dávat méně a méně prostoru negativním hlasům a návykům v sobě a tvořivě je nahradit tím, co považujeme za smysluplné.
© Mgr. Denisa Říha Palečková, 2014
Chcete tento článek zveřejnit či jeho části citovat na svém webu? Je to možné s uvedením autora (Denisa Říha Palečková) a zdroje článku (odkaz na tuto stránku). Zároveň nás prosím informujte na email [email protected] a pošlete nám odkaz na Váš web, kde je citace či článek umístěn. Děkujeme!
Pokud budete chtít uvést také informace o autorce, využijte tento odstavec:
Pravidelná inspirace
pro šťastný život a vztahy?
Vyplň svůj e-mail a nejnovější články a videa budou chodit přímo do Tvé schránky.