Tento článek byl napsán pro časopis Marianne, přečíst si jej můžete zde.
Velká část žen, se kterými se setkávám, někde v hloubi těla a duše cítí, že by v životě i v intimní oblasti mohly a měly prožívat VÍC. Víc lásky, víc naplnění, víc smyslu, víc radosti, víc hloubky, víc vášně… V příručkách pro zlepšení sexuálního života se zpravidla setkáme s řadou technických návodů, které však z intimního života činí spíš zručnostní a sportovní výkon, než aby vedly k naplňujícímu milování a blaženosti.
Zmiňované “tipy a triky“ se často míjejí účinkem proto, že cesta k prohloubení ženské sexuality nevede skrze silnější stimulaci, ale díky zvýšení vlastní citlivosti, ukotvení se ve svém středu, otevření se a odevzdání. Namísto „přidávání“ technik a stimulace především ubíráme a rozpouštíme to, co hloubce a intenzitě prožitku blaženosti brání.
Jako ženy se toužíme a současně bojíme odevzdat. Není větší slast, než se s naprostou důvěrou otevřít. Ale máme strach ze zklamání a bolesti… A tak se zavíráme, na základě minulých i generačních zranění. Prožitky z minula, které byly více či méně bolestivé, způsobují v našem těle určité „zamrznutí“ a brnění. „Chráníme“ se tak před prožitkem bolesti, ale spolu s tím i před prožitkem potěšení, radosti a intimity. Tím, že se uzavíráme strachem z bolesti, uzavíráme se i lásce. Přitom minulá bolest nás v současné chvíli již neohrožuje, přestože se chováme, jako by tomu tak bylo.
Láskyplná vědomá masáž má sílu tato „zamrzlá“ místa rozpouštět a uvolňovat emoční náboj v nich ukrytý. Díky tomu se může objevit zcela nová, často dosud nepoznaná citlivost, vnímavost, blaženost a vnitřní svoboda. Tento prožitek také dodává víru v sama sebe, hluboké ukotvení ve svém středu a klid spojený s moudrostí.
Základem není „získat“ či naučit se něco nového, něco změnit a „předělat“. Pouze rozpustit to, co nám brání v prožitku vlastní podstaty. Zkrátka shodit brnění s porozuměním tomu, že jej již nepotřebujeme.
Jedná se o dotekovou techniku, při které jemně masírujeme tkáň vaginy a „mapujeme“ přitom její citlivost. Žena se tak vědomě spojuje s pocity, které jsou v intimní oblasti nashromážděné.
Některá místa jsou necitlivá, některá plná potěšení, jiná plná různého druhu emocí: smutek, vztek apod. Ženské pohlaví je receptivní, přijímající, a má tendenci v sobě shromažďovat a „pamatovat“ si různé druhy prožitků, příjemných i bolestivých. Při běžném milování, přestože se dotýkáme vaginy, často tyto pocity vůbec nemusí být vnímány – stávají se zřetelné až při zpomalení se, práci s dechem a rozšíření vnímavosti.
Pokud žena zažila ve svém životě bolestivé zkušenosti, spontánní reakce je „zamrznout a necítit“. To se pak v průběhu života projevuje jako určitá zpravidla všudypřítomná hladina napětí a stresu. Protože vlastní energii využíváme na potlačení toho, co nebylo dostatečně prožito, a co má tendence se znovu a znovu aktivovat.
Pohyb, dech, zvuk, dotek… to vše jsou nástroje, které zvyšují hladinu energie – a tím pádem i cítění – v našem těle. Pokud jsme v sobě „zamrzly“ bolest z minula, nedaly jí prostor se vyjádřit a z těla odejít, prožíváme pak zmíněné napětí, často aniž bychom si ho uvědomovaly. Také se podvědomě bráníme prohloubení intimity ve vztahu – protože i to aktivuje v první fázi starou bolest.
Tato dynamika prožitku vzniká nejen při silných traumatech jako je například sexuální zneužití, gynekologické zákroky, obtížné porody apod. Někdy stačí i zdánlivě nevinné podněty jako něčí poznámka, pohled, zraňující slova ve chvílích, kdy jsme otevřené a zranitelné. Aniž bychom to vědomě zaznamenaly, podvědomě „ztuhneme“ a příslušný pocit, který jsme neprožily a nevyjádřily, pak utěsňujeme v těle.
Při použití techniky zvané „vaginal mapping“ znovu probouzíme citlivost této jemné tkáně. Spolu s tím se uvolňují z těla prožitky, které patří do minulosti, a v případě, že byly bolestivé, tak způsobují určité „zamrznutí“ či „obrnění“ tkáně vaginálních stěn. Díky tomu ženy při milování často necítí dost výrazně, nebo mohou vnímat i nepříjemné pocity a bolest.
S tím spontánně souvisí snížená chuť k sexu, případně možnost rychlého, dynamického sexu jako jediná zajímavá varianta. Při intimnějším a jemnějším spojení se však znovu objevují i pocity zranitelnosti a bolesti, a to může být pro ženu tak nepříjemné, že intimní kontakt spontánně omezí – někdy s pocitem, že partner není dost vnímavý, přítomný apod. (projekce).
Přestože můžeme rozumět příčinám bolesti a potíží v našem životě, pouhé pochopení souvislostí ke změně nestačí. Každý prožitek, každý pocit je nejprve v těle, a až následně mu dáme určitou „nálepku“, označení a hledáme příčiny jeho vzniku atd.
Při technice VM jdeme přímo k paměti a moudrosti těla. Navíc ani není třeba znát, kde jaký pocit vznikl a proč. Důležité je jeho procítění a uvolnění. Je to jako když se zbavujeme odpadu z těla. Poté se můžeme těšit ukotvení ve vlastním středu, které prožíváme jako hluboký klid a větší vnitřní svobodu – objevují se netušené nové možnosti v našem životě.
Ženy, které chtějí vyzkoušet tuto jemnou dotykovou techniku si mohou objednat program Vaginální mapování: potěšení a léčení v prožitkově-vzdělávacím prostoru ARKAYA® – Centrum těla.
Vaginální mapování můžete zažít také na dvoudenním prožitkovém kurzu Vaginální mapování: potěšení a léčení
© Mgr. Denisa Říha Palečková, 2015
Chcete tento článek zveřejnit či jeho části citovat na svém webu? Je to možné s uvedením autora (Denisa Říha Palečková) a zdroje článku (odkaz na tuto stránku). Zároveň nás prosím informujte na email [email protected] a pošlete nám odkaz na Váš web, kde je citace či článek umístěn. Děkujeme!
Pokud budete chtít uvést také informace o autorce, využijte tento odstavec:
Pravidelná inspirace
pro šťastný život a vztahy?
Vyplň svůj e-mail a nejnovější články a videa budou chodit přímo do Tvé schránky.