Tento článek vznikl na základě rozhovoru pro iDnes. Náhled tištěného článku nejdete ZDE.
Vzpomínáte na zamilované začátky? Ta opojná závrať doprovázená přílivem energie a erotickým nábojem. Chemie mezi vámi se dala krájet. Když jste se k sobě přiblížili, vzduch se až chvěl. Ten pocit, že do sebe zapadáte jako puzzle! A teď časový střih: všímáte si věcí, které jste na partnerovi dřív neviděla. Nebo i viděla, ale nevadily vám. Jako by on ve vztahu zlenivěl, vy jste zase povrchnější. Čím dál častěji vás napadá: „Kdy a kam se nám ta hromada vášně sakra poztrácela? Co ji uhasilo?“
Představte si vztah jako baterku. Vy jste jeden pól, váš partner druhý. Aby to mezi vámi jiskřilo, blýskalo a sršelo, musíte mít opačné náboje. Tajemství energie a přitažlivosti tkví totiž v polaritě. Jako když k sobě dáte dva magnety. Souhlasné póly se odpuzují, opačné se přicvaknou. Jak prosté. „Páry s oslabenou polaritou mají často hezký vztah, ve kterém se na všem snadno domluví, ale žijí spolu tak trochu jako kamarádi nebo spolupracovníci. Oba se naučili být klidní a rozumní, až je to někdy na škodu,“ říká lektorka partnerských vztahů a intimity Denisa Říha Palečková.
K tomuto tématu pořádá program nazvaný přímo Láska a polarita, kde vysvětluje řetězec důsledků, k němuž u takových rozvážných dvojic (a že jich je čím dál víc) dochází: „Potlačené emoce na straně ženy rovnají se potlačené síle na straně muže. Což se u obou rovná potlačená sexualita. Přitom za situaci až tak moc nemohou. Od generací svých rodičů a prarodičů často odpozorovali obraz muže ležícího na gauči a kmitající ženy. Nebo obraz matky samoživitelky. Jenže supervýkonná žena muže oslabuje. A slabý muž pak zase znamená vyčerpanou ženu.“
K oslabení polarity velkou měrou přispívá i současný trend genderové neutrality, snaha o jakýsi unisex. Vyrůstáme a pracujeme ve smíšených kolektivech. Dívky se učí potlačovat emoce a mít tah na branku, kluci nebýt divocí. „Co funguje na ulici nebo v kanceláři, ale nefunguje ve vztazích. Když se takto ‚vypneme‘ i doma, jsme pak více či méně bezpohlavní,“ říká Denisa Říha Palečková. Mezi dvěma bezpohlavními tvory to opravdu nejiskří.
Teď bychom mohli dlouze rozebírat, co se to stalo s dnešními muži. Proč se z mnoha z nich stávají takové bačkory či ignoranti. Proč mají potíže dospět, převzít zodpovědnost. Však to známe, jak si mezi sebou na pány kluky stěžujeme. Jenže řešit a měnit své okolí a neřešit a neměnit sebe, nefunguje. Chcete-li dát do pohybu vztahy a svět kolem, musíte nejdříve pohnout sebou. Samozřejmě se může stát, že okolí zůstane zarytě trčet ve svých vzorcích a vy se posunete úplně jinam, daleko. I to je život. K podpoře mužnosti jsou určitě skvělé struktura, řád a disciplína. Bez nich chlap přichází o svou sílu a energii. Dokonce i o životní motivaci, což je extra smutné.
Zamilovaní muži svou schopnost rozhodovat a vést občas nahradí láskou k ženě a dětem, jejich cílem se stává šťastná rodina. Což zní možná na první pohled super, ale mód „všechno, co dělám, dělám jenom pro tebe“ není ve výsledku sexy ani pro jednu ze stran.
Často o svých pocitech jen mluvíme, místo abychom je vyjádřily. V klidu pojmenujeme, že jsme smutné či vzteklé, aniž by nám ukápla slza nebo jsme zvýšily hlas. Jasně, nechceme být za hysterky. Jenže tím své pocity potlačujeme. A jak bylo na počátku řečeno, potlačené emoce vedou k potlačené sexualitě. Takže jestli všechno zvládáte ohromně v klidu a s nadhledem, nejspíš budete klidná i v posteli.
Dalším vztahovým nešvarem bývá, že se žena chopí nejen kormidla, ale udělá ze sebe motor vztahu. Ať už jste se téhle mužské role ujmout chtěla nebo musela, protože ji váš drahý odmítal, dřív nebo později vám dojde benzin. Prostě se zadřete jako ten motor. Už je známo, že my ženy umíme kormidlovat lodě, silná auta i vztahy. Proč to ovšem stále dokola dokazovat? A komu vlastně?
Snáze to jde, když půjdete do změny oba. Ale funguje i to, že vy začnete a váš protějšek se přepóluje. Někdy bývá nejtěžší vydržet „bezvládí“, kdy nekormidluje ani jeden. „Že to jde, vídáme někdy i v bolestné podobě, kdy je třeba manžel doma ‚k ničemu‘ a jeho žena zařizuje ‚všechno‘. On si pak najde novou partnerku, pro kterou dělá první poslední. Protože mu dovolila být rytířem jejího života. Nebyla ztuhlá, napjatá a kritická. Dokázala ho ocenit a podpořit, takže jí chce snést modré z nebe,“ dává lektorka partnerských vztahů a intimity Denisa Říha Palečková příklad, který asi všichni známe ze svého okolí, řada z nás bohužel z vlastního života.
I když praktik, jak podpořit samu sebe v ženské energii, je spousta, Denisa navrhuje začít těmito pěti nejzákladnějšími kroky:
1/ Místo snahy všechno stihnout a udělat si zapište: „Není důležité, zda dělám vše dobře, ale jestli se při tom cítím dobře!“
Vnímejte, v jakých chvílích vámi proudí, a dovolte, ať takové chvíle prostoupí váš život. Tanec, masáž, horká koupel, zachumlání se do deky s šálkem horké čokolády, mazlení se s kočkou, dobré jídlo, které si opravdu vychutnáte, … Zařaďte tyto aktivity do svého života na pravidelné bázi.
Místo omílání myšlenek „co by kdyby“ si dovolte třeba i úlevný pláč. Vyjádřené emoce uvolní vaše tělo i mysl, nepotřebné se odplaví a vznikne prostor pro radost.
Používejte letmé doteky, polibky. Obejměte svého muže, přimkněte se k němu.
Odpočívejte, když je to nutné. Poskakujte radostí jako malá holka, když je vám do skoku. Smějte se na plné kolo. Dovolte si být spontánní! Protože i o tom je ženskost.
Jak píše David Deida v knize Cesta pravého muže: „Každý z nás má jak mužské, tak ženské vnitřní kvality. Muži mohou nosit náušnice, něžně se objímat a skotačit po lesích. Ženy mohou vyměňovat olej v motoru, získávat politickou a finanční moc a zápasit v ringu. Muži se dokážou postarat o děti. Ženy dokážou bojovat za svou vlast. To všechno jsme dokázali. Všichni v sobě můžeme v danou chvíli oživit buď mužskou, nebo ženskou energii.“
Jenže když oživení opačné energie neustojíme nebo do ní jdeme na sílu, dochází k situaci, kterou David Deida nazývá „50 : 50“ či „druhá fáze“ vztahů. V ní se držíme společensky odsouhlasené vzájemné stejnosti i v důvěrných chvílích, a vztah tak přichází o šťávu.
Tuhle rovnováhu krásně zobrazuje tradiční čínský symbol taijitu reprezentující síly jin a jang, v němž tečky opačné barvy symbolizují, že v každé ze sil se nachází i opačná síla. To je v pořádku, to je rovnováha. „Je důležité naučit se znát a ctít odlišné prožívání, myšlení a vyjadřování toho druhého. Nesnažit se ho měnit k obrazu svému,“ říká Denisa Říha Palečková.
Kdyby prý měla dát ženám jednu jedinou radu, bylo to méně mluvit a víc se dotýkat, objímat a milovat. Tedy komunikovat skrze tělo, nikoli přes slova. A „holčičí“ věci si dořešit a vypovídat s kamarádkami. Protože ženská energie je cykličtější. Menstruační cyklus je jen jedním z důkazů. Když se do téhle cykličnosti žena uvolní, budí se v ní potřeba sázet a pěstovat, tančit v rose, zkrášlovat, … (doplňte si to svoje). Mužská energie je oproti tomu spíš lineární: vyslyšet výzvu, jít za něčím přes překážky a neuhnout, vést, ochraňovat.
David Deida k tomu říká, že prioritou mužského principu je „poslání“ či hledání svobody, zatímco prioritou ženského principu je hledání lásky.
„Všimněte si, jak jsou u mužské části populace oblíbené válečné příběhy, kaskadérské kousky a sportovní utkání. Společným jmenovatelem v ženských druzích zábavy je touha po lásce. Ať jsou to seriály, romantické příběhy nebo rozhovory s přáteli na téma vztahů. Ženský princip touží po naplnění láskou, a jestliže požehnání pravé lásky nepřijde, nahradí ho alespoň čokoláda se zmrzlinou. Nebo napínavý romantický film.“
Pokud se vám opravdu hodně zamlouvá být v mužské energii, možná vás napadne, že potřebujete extra maskulinního partnera, který vám pomůže vklouznout zpátky do feminity.
Denisa Říha Palečková má ovšem od klientek zpětnou reakci, že toto nastavení v praxi moc neklape. „Taková žena je zvyklá si o životě rozhodovat a vše řídit sama. Ultramaskulinní muž nebude chtít jet jen podle jejího plánu, bude naopak chtít vést ji. Což může být na jednu stranu vzrušující, ale také ji to může znejistit. Ze strachu ze ztráty kontroly do takového vztahu většinou raději ani pořádně nevstoupí.“
Ženy se silnou mužskou energií si prý nakonec vyberou spíše muže, který je poddajnější, přizpůsobivější, empatický. „Typickým obrazem je manažerka a umělec či masér. Ona vede, on je citlivý. Ona plánuje, on se veze. Jenže zatímco na začátku byla jeho citlivost osvěžující a vítaná, po čase můžete mít pocit přetížení. Obzvlášť když se zatoužíte o partnera opřít a nechat rozhodování na něm,“ upozorňuje Denisa Říha Palečková.
Kritické je prý v tomto už období těhotenství, kdy své tělo a pocity nemáte pod kontrolou jako obvykle. Po delší době stejně budete extra unavená z toho, že co nezařídíte, není.
Narušená polarita je nakonec vyčerpávající pro obě strany. Což by mělo být dostatečnou výzvou ke změně rozložení sil. Léčení dynamiky vztahu vyžaduje především ochotu vědomě měnit své návyky. Věděli jste třeba, že už dvě minuty poté, co si dáte ruce v bok, se vám zvedá hladina testosteronu? Mužské a ženské hormony v sobě totiž podporujeme i činnostmi, kterým se věnujeme.
Maskulinitě dělá dobře pevný režim tělesné disciplíny, třeba pravidelný běh a trénink bez ohledu na počasí a nepohodlí. Feminitě zase vše, co je příjemné a krásné, co je uvolňující a přináší potěšení. To znamená víc se starat o to, zda se cítíme dobře, než jestli něco děláme dobře. Na rozdíl od mužů totiž potřebujeme víc lehkosti než disciplíny. „Žena často zjistí, že si ve vztahu přeje uvolnit se a odevzdat. Neřešit všechno, nechat to na muži a prostě být a žít. A muž pod vrstvou ‚mně je to jedno, nechám to na tobě‘ může objevit svou touhu a schopnost vést,“ slibuje ve svém programu Denisa Říha Palečková.
Pozor ale na touhu po stoprocentní ženskosti a mužnosti. Když je polarity mezi dvěma lidmi příliš, může být spojena i se vzájemným zraňováním se. „V sexu to frčí, těla si rozumějí. Ale jakmile se začne víc mluvit, vrství se jedno nedorozumění na druhé. Hodně polární páry se velmi milují, v posteli to jiskří a jede jako po másle, ale v každodenním životě by se přizabili,“ varuje lektorka partnerských vztahů a intimity.
Čím větší protiklad, tím větší je také potenciál. Velká energie vychází jen z patřičně velkého napětí protikladů.
Možná celá tato věc kolem polarity přijde některým lidem (zdravíme pány!) „moc ezo“. Ale slovy Járy Cimrmana: „Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co se s tím dá dělat.“
Princip duality prostě hýbe naším světem: den–noc, plus–minus, dobro–zlo, láska–nenávist, … V případě sexuality je na jednom pólu mužský element, na druhém ženský (a to nejen u heterosexuálních dvojic). Jakmile jedna strana mění nebo i ztrácí svůj náboj, energie mezi póly slábne, protějšky se přestávají přitahovat. Možná by se celé toto povídání dalo smrsknout do jedné banální, ale i stejnou měrou geniální rady: „Dámy, nedělejte svým partnerům ze života pionýrský tábor. Dovolte si to a povolte.“
Už to mezi vámi nejiskří? Máte za to, že po letech vás v tomto ohledu čeká už jen nuda? Nesmysl! Přijeďte se přesvědčit na kurz LÁSKA & POLARITA. Naučte se, jak mezi sebou podpořit lásku, jiskru a vášeň.
© Mgr. Denisa Říha Palečková, 2021
Chcete tento článek zveřejnit či jeho části citovat na svém webu? Je to možné s uvedením autora (Denisa Říha Palečková) a zdroje článku (odkaz na tuto stránku). Zároveň nás prosím informujte na email [email protected] a pošlete nám odkaz na Váš web, kde je citace či článek umístěn. Děkujeme!
Pokud budete chtít uvést také informace o autorce, využijte tento odstavec:
Pravidelná inspirace
pro šťastný život a vztahy?
Vyplň svůj e-mail a nejnovější články a videa budou chodit přímo do Tvé schránky.